Číslo předpisu: 133/1985 Sb.
Aktualizované znění
ZÁKON
České národní rady
o požární ochraně
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Účelem zákona je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví
občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a
jiných mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev a jiných
správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů
státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a
povinností jednotek požární ochrany.
(2) Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru,
neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání požárů,
živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen poskytovat přiměřenou
osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby
blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá okolnost, a potřebnou věcnou pomoc.
Ustanovení § 20 tím není dotčeno.
ČÁST PRVNÍ
POVINNOSTI MINISTERSTEV A JINÝCH STÁTNÍCH
ORGÁNŮ,
PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY
Oddíl první
Povinnosti ministerstev a jiných státních
orgánů, právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost
podle zvláštních předpisů a fyzických osob
§ 2
Obecná ustanovení
(1) Ministerstva a jiné státní orgány a právnické osoby, jakož i fyzické osoby
vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen
"podnikající fyzické osoby") zabezpečují plnění povinností
vyplývajících pro ně z tohoto zákona, předpisů vydaných na jeho základě nebo z
jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany (dále jen
"předpisy o požární ochraně") jako nedílnou součást své řídicí,
hospodářské nebo jiné základní činnosti a neodkladně odstraňují zjištěné
nedostatky.
(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku
požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Za
plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá
statutární orgán a u podnikajících fyzických osob tyto osoby nebo jejich
odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob
nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na
místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi
nimi sjednáno jinak. Součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za
plnění povinností na úseku požární ochrany.
§ 3
Povinnosti ministerstev a jiných státních
orgánů
(1) Ministerstva a jiné státní orgány v rozsahu své působnosti spolupracují s
Ministerstvem vnitra (dále jen "ministerstvo") při zpracovávání
koncepce rozvoje požární ochrany a ve vztahu k právnickým osobám, které řídí,
plní další úkoly na úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona.
(2) Ministerstva a jiné státní orgány plní obdobně povinnosti uložené jinak
tímto zákonem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám.
§ 4
Členění provozovaných činností podle
požárního nebezpečí
(1) Podle míry požárního nebezpečí se provozované činnosti člení do kategorií
a)
bez zvýšeného
požárního nebezpečí,
b)
se zvýšeným
požárním nebezpečím,
c)
s vysokým
požárním nebezpečím.
(2) Za
provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti
a)
při nichž se
vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku1a) nebezpečné látky
a přípravky, které jsou klasifikovány jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce
hořlavé a hořlavé,1b) v celkovém množství převyšujícím 1 000 kg
těchto látek a přípravků v pevném stavu nebo 250 litrů těchto látek a přípravků
v kapalném stavu,
b)
při nichž se
vyskytují hořlavé nebo hoření podporující plyny v zásobnících, případně v
nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších), se součtem vnitřních objemů těchto
nádob převyšujícím 100 litrů umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku,
a v případě nádob na zkapalněné uhlovodíkové plyny, s celkovým množstvím
možných náplní převyšujícím 60 kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním
úseku,
c)
u kterých se při
výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý prach nebo páry hořlavých kapalin v
ovzduší nebo v zařízení v takové míře, že nelze vyloučit vznik výbušné
koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje v souvislé vrstvě nejméně 1 mm,
d)
ve výrobních
provozech, ve kterých se na pracovištích s nejméně třemi zaměstnanci vyskytuje
nahodilé požární zatížení 15 kg/m2 a vyšší,
e)
v prostorách, ve
kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120 kg/m2 a vyšší,
f)
při nichž se
používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v bezprostřední přítomnosti
hořlavých látek v pevném, kapalném nebo plynném stavu, kromě lokálních spotřebičů
a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření a ohřevu vody,
g)
v budovách1c)
o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 22,5 m, kromě
bytových domů,1d)
h)
ve stavbách pro
shromažďování většího počtu osob,1e) ve stavbách pro obchod,1f)
ve stavbách ubytovacích zařízení1g) a ve stavbách, které jsou na
základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu
a orientace,1h)
i)
v podzemních
prostorách určených pro poskytování služeb nebo obchod s nahodilým požárním
zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat
sedm a více osob,
j)
u kterých nejsou
běžné podmínky pro zásah.
(3) Za
provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím se považují činnosti
a)
při nichž se vyskytují
nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako oxidující, extrémně
hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé,1b) v celkovém množství větším než
5 000 tun,
b)
při nichž se
vyrábějí nebo plní do zásobníků, cisteren nebo nádob hořlavé kapaliny nebo
hořlavé plyny anebo hoření podporující plyny s roční produkcí 5 000 tun a
vyšší,
c)
v provozech, ve
kterých se přečerpáváním a zvyšováním tlaku zabezpečuje přeprava nebezpečných
látek a přípravků v kapalném nebo plynném stavu, které jsou klasifikovány jako
extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, v potrubí o vnitřním průměru 0,8 m
a větším,
d)
v budovách o 15
a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 45 m,
e)
v podzemních
prostorách s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve
kterých se může současně vyskytovat více než 200 osob.
(4) Za provozované činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí se
považují činnosti, které nejsou uvedené v odstavcích 2 a 3.
(5) Vyjde-li najevo, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se
nesprávně začlenila do kategorie podle odstavce 1, rozhodne o jejím správném
začlenění příslušný orgán státního požárního dozoru.
§ 5
Povinnosti právnických osob a
podnikajících fyzických osob
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny
a)
obstarávat a
zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky
požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární
nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené
požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních
zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů,1i)
lze instalovat a používat pouze schválené druhy,
b)
vytvářet
podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné
příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a
volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k
uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k
věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních
zařízení,
c)
dodržovat
technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo
činností,
d)
označovat
pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy
a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází
věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení,
e)
pravidelně kontrolovat
prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 11 odst. 1), technika požární
ochrany (§ 11 odst. 2) nebo preventisty požární
ochrany (§ 11 odst. 6) dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně
odstraňovat zjištěné závady,
f)
umožnit orgánu
státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární
ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující
se k zabezpečování požární ochrany v souladu s tímto zákonem a ve stanovených
lhůtách splnit jím uložená opatření,
g)
poskytovat
bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky nezbytné k
provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru,
h)
bezodkladně
oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru
kraje1j) každý požár vzniklý při činnostech, které provozují, nebo v
prostorách, které vlastní nebo užívají.
(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat
porosty. Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se
zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření
požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných
opatření jsou povinny předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému
sboru kraje,1j) který může stanovit další podmínky pro tuto činnost,
popřípadě může takovou činnost zakázat. Ustanovení zvláštních právních předpisů
nejsou tímto dotčena.1k)
Povinnosti právnických osob a
podnikajících fyzických osob
§ 6
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se
zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou dále povinny
a)
stanovit
organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí
provozované činnosti,
b)
prokazatelným
způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti provozovaných
činností, případně technologických postupů a zařízení, nejsou-li podmínky
provozování činností a zabezpečování údržby a oprav zařízení stanoveny
zvláštním právním předpisem,
c)
zajišťovat
údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve
lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem zařízení,
d)
stanovit z
hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou kvalifikaci osob pověřených
obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení,
pokud to není stanoveno zvláštními právními předpisy,1l) a
zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami
s příslušnou kvalifikací,
e)
mít k dispozici
požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo
skladovaných látek a materiálů potřebné ke stanovení preventivních opatření k
ochraně života a zdraví osob a majetku.
(2) Podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností podle
odstavce 1 písm. b) musí odpovídat stavu vědeckých a technických poznatků
známých v době jejich stanovení.
§ 6a
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti s
vysokým požárním nebezpečím, jsou dále povinny prostřednictvím odborně
způsobilé osoby (§ 11 odst. 1) zabezpečit posouzení požárního nebezpečí z
hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku a plnění dalších povinností na úseku
požární ochrany.
(2) Posouzení požárního nebezpečí obsahuje
a)
zjištění a
zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru,
vyjádření a posouzení rizik ohrožení osob, zvířat a majetku, zhodnocení
možností provedení záchranných prací a účinné likvidace požáru včetně popisu
jeho možných následků,
b)
stanovení
systému řízení požární ochrany se zaměřením na snížení pravděpodobnosti vzniku
požáru, jeho šíření a ohrožení osob, zvířat a majetku,
c)
návrhy na
opatření včetně stanovení lhůt k jejich plnění.
(3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují
činnosti s vysokým požárním nebezpečím, předkládají posouzení požárního
nebezpečí ke schválení orgánu státního požárního dozoru před zahájením jimi
provozované činnosti.
(4) Zjistí-li orgán státního požárního dozoru, že posouzení požárního nebezpečí
předložené ke schválení vykazuje nedostatky, pro které je nelze schválit, vrátí
je předkladateli zpět s uvedením důvodů a současně stanoví přiměřenou lhůtu k
odstranění nedostatků. Jinak toto posouzení schválí bez zbytečného odkladu.
(5) Změní-li se charakter, podmínky nebo rozsah provozované činnosti
zakládající povinnost podle odstavce 1, právnické osoby nebo podnikající
fyzické osoby bez zbytečného odkladu uvědomí písemně o této skutečnosti orgán
státního požárního dozoru a podle jeho pokynů posouzení požárního nebezpečí
doplní, přepracují nebo předloží ke schválení nové posouzení požárního
nebezpečí.
(6) Opatření a lhůty vyplývající ze schváleného posouzení požárního nebezpečí
jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny plnit.
(7) Osoba zpracovávající posouzení požárního nebezpečí podle § 11 odst. 1 je
odpovědná za věcnou a formální správnost zpracované dokumentace.
§ 6b
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
hodnoty
nahodilého požárního zatížení pro účely členění činností podle požárního
nebezpečí,
b)
vymezení
složitých podmínek pro zásah,
c)
množství, druhy
a způsob vybavení prostor právnických osob a podnikajících fyzických osob
věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními, jakož i
požadavky na jejich projektování, montáž, provoz, kontrolu, údržbu a opravy,
d)
druhy vyhrazené
požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních
zařízení,
e)
způsob vytváření
podmínek pro hašení požáru a pro záchranné práce,
f)
lhůty a způsob
provádění kontrol dodržování předpisů o požární ochraně,
g)
postup při
poskytování výrobků a vzorků orgánu státního požárního dozoru k provedení
požárně technické expertizy za účelem zjišťování příčin vzniku požáru,
h)
způsob určení
podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím a
vysokým požárním nebezpečím,
i)
způsob posuzování požárního nebezpečí.
§ 7
(1) Vlastník nebo uživatel zdrojů vody pro hašení požárů je povinen tyto
udržovat v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky a čerpání
vody pro hašení požárů.
(2) Vlastník nebo uživatel lesů v souvislých lesních porostech o celkové výměře
vyšší než 50 hektarů je povinen zabezpečit v době zvýšeného nebezpečí vzniku
požáru, nad rámec povinností stanovených v § 5, opatření pro včasné zjištění
požáru v lesích a proti jeho rozšíření pomocí hlídkové činnosti s potřebným
množstvím sil a prostředků požární ochrany, pokud tak neučiní Ministerstvo
zemědělství podle zvláštního zákona.1m)
8 až 10
zrušeny
§ 11
Odborná způsobilost
(1) Plnění povinností podle § 6a odst. 1, § 16 odst. 1 a § 16a mohou
zabezpečovat pouze odborně způsobilé osoby, není-li dále stanoveno jinak.
Odborně způsobilými osobami se rozumí znalci a znalecké ústavy v základním
oboru požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých ústavů vedených
krajskými soudy, fyzické osoby, které jsou absolventy škol požární ochrany nebo
absolventy vysokoškolského studia, jehož součástí je ověřovací program pro odbornou
způsobilost na úseku požární ochrany schválený ministerstvem, který odpovídá
požadavkům uvedeným v odstavci 4, nebo fyzické osoby, které složily zkoušku
odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem. Za odborně způsobilé
osoby se považují též příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky
(dále jen "hasičský záchranný sbor")1j) vykonávající
funkce stanovené prováděcím předpisem k zákonu o hasičském záchranném sboru.
(2) Plnění povinností vyplývajících z § 5, 6, § 16 odst. 1 a § 16a mohou
zabezpečovat technici požární ochrany. Odborná způsobilost k výkonu funkce
technika požární ochrany se získává složením zkoušky odborné způsobilosti před
komisí ustavenou ministerstvem.
(3) Fyzickým osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 vydá ministerstvo osvědčení o
odborné způsobilosti (dále jen "osvědčení"). Ministerstvo může na
návrh orgánu státního požárního dozoru rozhodnout o odejmutí osvědčení tomu,
kdo při výkonu činnosti odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany
vykazuje závažné nedostatky.
(4) Při zkoušce odborné způsobilosti se ověřuje znalost zejména
a)
právních
předpisů a technických předpisů na úseku požární ochrany,
b)
požární
bezpečnosti staveb a technologií,
c)
posuzování
činností s vysokým požárním nebezpečím,
d)
funkcí a
technických vlastností požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a
požárně bezpečnostních zařízení,
e)
fyzikálních a
chemických procesů hoření, výbuchů, hašení a toxických účinků zplodin hoření.
(5) Činnost odborně způsobilé osoby a technika požární ochrany
může být vykonávána v pracovněprávním vztahu1n) anebo na základě
zvláštního zákona.1o)
(6) Plnění úkolů podle § 5 odst. 1 písm. d) a e) a § 16a odst. 1 písm. c) může
vykonávat preventista požární ochrany. Preventista požární ochrany vykonává činnost na základě
absolvování odborné přípravy (§ 16 odst. 1).
(7) Osoba odborně způsobilá podle odstavce 1 má odbornou způsobilost i k výkonu
činnosti technika požární ochrany. Osoba odborně způsobilá podle odstavce 2 má
odbornou způsobilost i k plnění úkolů podle odstavce 6.
(8) Prováděcí právní předpis stanoví způsob ověřování odborné způsobilosti,
vydávání a odnímání osvědčení, obsah a rozsah odborné přípravy.
§ 12
zrušen
§ 13
Preventivní požární hlídka
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizují preventivní požární
hlídky
a)
v prostorách s
nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých provozují činnosti se zvýšeným požárním
nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím,
b)
v případech, kdy
tak stanoví nařízení kraje [§ 27 odst. 1 písm. f)] nebo obecně závazná vyhláška
obce [§ 29 odst. 1 písm. o)].
(2) Úkolem preventivní požární hlídky je dohlížet na dodržování
předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k
záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se
likvidace požáru.
§ 14
zrušen
§ 15
Dokumentace požární ochrany
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v
§ 4 odst. 2 a 3 jsou povinny zpracovávat předepsanou dokumentaci požární
ochrany, plnit podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržovat ji v
souladu se skutečným stavem.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah a vedení dokumentace požární
ochrany.
§ 16
Školení a odborná příprava zaměstnanců o
požární ochraně
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v
§ 4 odst. 2 nebo 3 jsou povinny zabezpečit pravidelné školení zaměstnanců o
požární ochraně a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních
požárních hlídek, jakož i preventistů požární
ochrany.
(2) Povinnost školení zaměstnanců o požární ochraně se vztahuje na všechny
fyzické osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru k právnické
osobě nebo podnikající fyzické osobě.1n) Školení se provádí zvlášť
pro vedoucí zaměstnance a zvlášť pro ostatní zaměstnance.
(3) Pro fyzické osoby, které se příležitostně zdržují na pracovištích
právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, se školení o požární
ochraně zabezpečuje, jestliže tyto osoby vykonávají činnosti uvedené v § 4
odst. 2 a 3 nebo přicházejí do styku s těmito činnostmi.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah, rozsah a lhůty školení
zaměstnanců o požární ochraně, jakož i odborné přípravy preventistů
požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek.
§ 16a
(1) U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti uvedené
v § 4 odst. 2 provádí
a)
odborně
způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích zaměstnanců o
požární ochraně,
b)
odborně
způsobilá osoba nebo technik požární ochrany odbornou přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do
preventivních požárních hlídek,
c)
proškolený
vedoucí zaměstnanec nebo preventista požární ochrany
školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně.
(2) U právnických
osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti uvedené v § 4 odst.
3 provádí
a)
odborně
způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích zaměstnanců o
požární ochraně,
b)
odborně
způsobilá osoba odbornou přípravu preventistů požární
ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek,
c)
technik požární
ochrany nebo proškolený vedoucí zaměstnanec školení ostatních zaměstnanců o
požární ochraně.
§ 17
Základní povinnosti fyzických osob
(1) Fyzická osoba je povinna
a)
počínat si tak,
aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných,
elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a
používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s
otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení,
b)
zajistit přístup
k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům plynu, vody a topení,
c)
plnit příkazy a
dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na označených místech,
d)
obstarat požárně
bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární ochrany v rozsahu stanoveném
zákonem,
e)
zajistit přístup
k požárně bezpečnostním zařízením a věcným prostředkům požární ochrany za
účelem jejich včasného použití a dále udržovat tato zařízení a věcné prostředky
v provozuschopném stavu; uvedené povinnosti se vztahují na osoby, které mají
uvedená zařízení a věcné prostředky ve vlastnictví či užívání,
f)
vytvářet v
prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru
a pro záchranné práce,
g)
umožnit orgánu
státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů při zjišťování příčiny
vzniku požáru a v odůvodněných případech mu bezúplatně poskytnout výrobky nebo
vzorky k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku
požáru,
h)
oznamovat bez
odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru každý požár vzniklý při
činnostech, které vykonává, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá,
i)
dodržovat
podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností.
(2) Ten, kdo je
povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého
jednání, je povinen podle zvláštních zákonů dbát, aby tyto osoby svým jednáním
nezpůsobily požár.
(3) Fyzická osoba nesmí
a)
vědomě
bezdůvodně přivolat jednotku požární ochrany nebo zneužít linku tísňového
volání,
b)
provádět práce,
které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou
pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy,11) [1l)*]
c)
poškozovat,
zneužívat nebo jiným způsobem znemožňovat použití hasicích přístrojů nebo
jiných věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
d)
omezit nebo
znemožnit použití označených nástupních ploch pro požární techniku,
e)
používat barevné
označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany,
f)
provádět
vypalování porostů.
(4) Fyzická osoba je povinna umožnit výkon státního požárního
dozoru podle § 35 a ve stanovené lhůtě splnit opatření uložená orgánem státního
požárního dozoru.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví některé podmínky požární bezpečnosti podle
odstavce 1 písm. a).
Oddíl druhý
Pomoc při zdolávání požárů
§ 18
Osobní pomoc
Každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru
a)
provést nutná
opatření pro záchranu ohrožených osob,
b)
uhasit požár,
jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření k zamezení jeho šíření,
c)
ohlásit
neodkladně na určeném místě zjištěný požár nebo zabezpečit jeho ohlášení,
d)
poskytnout
osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele
jednotky požární ochrany nebo obce.
§ 19
Věcná pomoc
Každý je povinen na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany
nebo obce poskytnout dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení a jiné
věci potřebné ke zdolání požáru.
§ 20
Vynětí z povinnosti poskytnout osobní a
věcnou pomoc
(1) Povinnost poskytovat pomoc uvedenou v § 18 a 19 se nevztahuje na
a)
útvary a vojáky
ozbrojených sil České republiky, útvary a příslušníky Policie České republiky,
Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby, jestliže by poskytnutím
pomoci byl vážně ohrožen důležitý zájem služby,
b)
právnické osoby
a podnikající fyzické osoby v oblasti veřejné hromadné dopravy, energetiky a
spojů a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutí pomoci mohlo mít za následek
závažnou poruchu provozu u těchto právnických osob a podnikajících fyzických
osob, nebo jiný závažný následek,
c)
právnické osoby
a podnikající fyzické osoby v oblasti zdravotnictví a jejich zaměstnance,
jestliže by poskytnutím pomoci bylo vážně ohroženo plnění úkolů podle
zvláštních předpisů.1p)
(2) Fyzická osoba není povinna poskytnout pomoc uvedenou v § 18 a
19, jestliže jí v tom brání důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavila
vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.
§ 20a
Náhrada ušlého výdělku
(1) Poskytne-li fyzická osoba, která podniká nebo je samostatně výdělečně
činná, osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele
jednotky požární ochrany nebo obce, náleží jí náhrada ušlého výdělku v
prokázané výši.
(2) O náhradě rozhoduje a tuto poskytuje hasičský záchranný sbor kraje, v jehož
územním obvodu požár vznikl. Náhradu je nutno uplatnit do tří měsíců,
nejpozději však do dvou let ode dne vzniku nároku, jinak tento nárok zanikne.
§ 21
Náhrada výdajů
(1) Jestliže jsou s poskytnutím věcné pomoci spojeny výdaje, patří tomu, kdo je
poskytl, náhrada výdajů. Právo na náhradu výdajů může oprávněný uplatnit do tří
měsíců ode dne, kdy je zjistil, nejpozději do dvou let od jejich vzniku; jinak
toto právo zanikne. Právo na náhradu výdajů se uplatňuje u hasičského
záchranného sboru kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl. Hasičský
záchranný sbor kraje o náhradě výdajů rozhoduje a tuto náhradu poskytuje.
(2) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba poskytly věcnou
pomoc při zdolávání požárů jiné právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě,
mají právo na náhradu výdajů s touto pomocí spojených. Náhradu výdajů poskytuje
ten, komu byla věcná pomoc poskytnuta.
(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčeno právo na náhradu škody.
§ 22
Vstup na nemovitosti
(1) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na
nemovitost k provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo k zamezení jeho
šíření, popřípadě k provedení jiných záchranných prací, zejména vyklidit nebo
strpět vyklizení pozemku, odstranit nebo strpět odstranění staveb, jejich částí
nebo porostů. O potřebě a rozsahu těchto opatření rozhoduje velitel zásahu.
(2) Je-li to nezbytně nutné pro účely cvičení jednotky požární ochrany,
vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na
nemovitost; o tomto vstupu musí být hasičským záchranným sborem kraje nebo
obcí, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, předem uvědoměn, a to nejméně 24 hodiny před zahájením cvičení.
Přitom se musí dbát, aby cvičením jednotky požární ochrany bylo co nejméně
rušeno užívání nemovitosti a aby nevznikly škody, kterým lze zabránit.
(3) Nesouhlasí-li vlastník (správce, uživatel) nemovitosti se vstupem na
nemovitost podle odstavce 2, rozhodne hasičský záchranný sbor kraje nebo obec,
které cvičení jednotky požární ochrany organizují, o tom, zda vstup na
nemovitost je pro cvičení této jednotky nutný. To neplatí, jde-li o obydlí, kam
lze vstupovat jen s předchozím souhlasem vlastníka nebo uživatele.
ČÁST DRUHÁ
STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA NA ÚSEKU
POŽÁRNÍ OCHRANY
Oddíl první
Orgány státní správy a samosprávy a jejich
působnost
§ 23
Správními úřady na úseku požární ochrany jsou ministerstvo a hasičský záchranný
sbor kraje. Úkoly státní správy na úseku požární ochrany stanovené na základě
tohoto zákona plní v přenesené působnosti také orgány krajů2a) a
orgány obcí.
Ministerstvo
§ 24
(1) Ministerstvo na úseku požární ochrany
a)
schvaluje
koncepci organizace a rozvoje požární ochrany,
b)
předkládá
Ministerstvu financí návrh rozpočtu hasičského záchranného sboru a návrh na
poskytnutí dotací občanským sdružením,
c)
předkládá Ministerstvu
financí návrh účelové dotace pro jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí,
d)
zabezpečuje ve
spolupráci s Ministerstvem financí uvolňování finančních prostředků ze státního
rozpočtu na investiční dotace na pořízení a obnovu požární techniky pro obce,
jejichž jednotky požární ochrany jsou určeny požárním poplachovým plánem kraje
k zásahům mimo svůj územní obvod, (dále jen "vybrané obecní úřady"),
e)
po projednání s
Ministerstvem obrany organizuje požární ochranu pro období stavu ohrožení státu
a válečného stavu a zabezpečuje přípravu na činnost v tomto období,2b)
f)
řídí výkon
státní správy,
g)
vykonává státní
požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany,
h)
kontroluje
plnění úkolů, které tento zákon ukládá hasičským záchranným sborům krajů,
i)
řídí odbornou
přípravu a usměrňuje po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární
ochrany,
j)
zabezpečuje
výzkum a vývoj,
k)
stanoví postup
zjišťování příčin vzniku požárů a v závažných případech se zjišťování těchto
příčin zúčastňuje; zpracovává rozbory příčin vzniku požárů,
l)
stanoví zaměření
preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti na úseku požární ochrany a
podílí se na jejím zabezpečování,
m)
vytváří a
provozuje informační systém požární ochrany,
n)
na vyžádání
hasičského záchranného sboru kraje poskytuje odbornou a metodickou pomoc při
posuzování dokumentace staveb a technologií zvláštního významu,
o)
soustřeďuje a
vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek požární ochrany a ústřední
řízení záchranných prací,
p)
zabezpečuje
statistické sledování požárů a mimořádných událostí se zásahy jednotek požární
ochrany,
r)
zabezpečuje
provádění požárně technických expertíz,
s)
zajišťuje mezinárodní spolupráci hasičského záchranného sboru.
(2) Ministerstvo je oprávněno stanovit prováděcím právním předpisem technické
podmínky požární ochrany staveb a technologií, podmínky požární bezpečnosti
výrobků a činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požárů a technické podmínky
požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních
zařízení.
§ 25
(1) Ministerstvo je orgánem státní správy ve věcech škol požární ochrany.3)
V rámci této působnosti zřizuje, zrušuje a řídí střední školy požární ochrany a
vyšší odborné školy požární ochrany, provádí v nich inspekci výchovy a
vzdělávání a hospodářsky je zabezpečuje.
(2) Výkon státní správy ve škole požární ochrany provádí ředitel, který
a)
řídí školu, plní
povinnosti vedoucího organizace, jmenuje a odvolává své zástupce, odpovídá za
plnění učebních plánů a učebních osnov, za odbornou a pedagogickou úroveň
výchovně vzdělávací práce školy, za vytvoření podmínek pro výkon školní
inspekce a přijetí následných opatření, kontroluje práci pedagogických
pracovníků a ostatních pracovníků a studijní výsledky žáků,
b)
rozhoduje o
přijetí ke studiu, o přerušení studia, o přiznání a odnětí stipendia a hmotného
zabezpečení žákům škol, o podmíněném vyloučení ze studia a o vyloučení ze
studia, o žádosti žáka ke změně studijního oboru a opakování ročníku,
c)
zajišťuje, aby
zákonní zástupci nezletilého žáka a zletilí žáci byli informováni o průběhu
vzdělávání a výchovy žáka.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví finanční a hmotné zabezpečení
žáků, organizaci přijímacího řízení, průběh studia a jeho ukončování.
§ 26
Hasičský záchranný sbor
(1) Generální ředitelství hasičského záchranného sboru (dále jen
"generální ředitelství") plní úkoly ministerstva na úseku požární
ochrany uvedené v § 24 odst. 1 a § 25 odst. 1.
(2) Hasičský záchranný sbor kraje
a)
zpracovává
koncepci požární ochrany kraje,
b)
vykonává státní
požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany,
c)
kontroluje
plnění nařízení orgánů kraje vydaných na úseku požární ochrany,
d)
odpovídá za
připravenost a akceschopnost jednotek hasičského záchranného sboru kraje,
e)
zabezpečuje
výstavbu a údržbu objektů pro potřeby hasičského záchranného sboru,
f)
řídí po odborné
stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany,
g)
koordinuje
zabezpečování požární ochrany v kraji s ostatními orgány,
h)
soustřeďuje
podklady pro zabezpečení materiálních a finančních prostředků jednotek sborů
dobrovolných hasičů vybraných obcí,
i)
zpracovává
podklady k vydání právních předpisů pro příslušné správní orgány kraje v
oblastech, které vymezuje zákon,
j)
soustřeďuje a
vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek požární ochrany a řízení
záchranných prací,
k)
zabezpečuje
statistické sledování požárů a mimořádných událostí se zásahy jednotek požární
ochrany na území kraje,
l)
v rozsahu
stanoveném ministerstvem řídí a organizuje odbornou přípravu příslušníků,
velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů a strojníků
jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, velitelů a strojníků jednotek sborů
dobrovolných hasičů podniků,
m)
projednává
přestupky a správní delikty na úseku požární ochrany,
n)
zpracovává
jedenkrát ročně zprávu o stavu požární ochrany v kraji a předkládá ji krajskému
úřadu,
o)
zabezpečuje
preventivně výchovnou, propagační a ediční činnost na úseku požární ochrany
podle zaměření stanoveného ministerstvem.
§ 27
Kraj
(1) Krajské úřady
a)
projednávají
koncepci požární ochrany v kraji,
b)
vytvářejí
podmínky pro dislokaci a vybavení jednotek hasičského záchranného sboru,
c)
organizují s
hasičským záchranným sborem kraje požární ochranu v období stavu ohrožení státu
a válečného stavu,
d)
hradí k
zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany náklady
jednotkám sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí spojené se zásahy mimo
jejich územní obvod a podílí se na financování jejich akceschopnosti, pořízení
a obnově požární techniky.
(2) Rada kraje
a)
vydává nařízením
kraje požární poplachový plán kraje,
b)
stanoví nařízením kraje podmínky k zabezpečení
1.
plošného pokrytí
území kraje jednotkami požární ochrany,
2.
zdrojů vody k
hašení požárů a tyto zdroje určí,
3.
požární ochrany
v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru,
4.
požární ochrany
v budovách zvláštního významu,
5.
požární ochrany
při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob.
(3) Kraj
a)
projednává roční
zprávu o stavu požární ochrany v kraji,
b)
k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární
ochrany přispívá
1.
hasičskému
záchrannému sboru kraje na financování jeho potřeb,
2.
obcím na
financování potřeb jejich jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí.
§ 28
zrušen zákonem č. 320/2002 Sb.
§ 29
Obec a obecní úřad
(1) Obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany
a)
zřizuje jednotku
sboru dobrovolných hasičů obce, která provádí hašení požárů a záchranné práce
při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech a plní další úkoly
podle zvláštního právního předpisu3a) ve svém územním obvodu; členům
jednotky sboru dobrovolných hasičů obce za hašení požárů a záchranné práce při
živelních pohromách a jiných mimořádných událostech v mimopracovní době
poskytuje odměnu,
b)
udržuje
akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,
c)
zabezpečuje
odbornou přípravu členů jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,
d)
zabezpečuje
materiální a finanční potřeby jednotky sboru dobrovolných hasičů obce a požární
ochrany,
e)
zajišťuje péči o
členy jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, jakož i péči o zaměstnance
zařazené v jednotkách hasičských záchranných sborů podniků, členy jiných
jednotek sborů dobrovolných hasičů obce nebo podniků, popřípadě i o osoby
vyzvané k poskytnutí osobní pomoci podle § 18, jestliže zasahují za ztížených
podmínek nebo u déle trvajícího zásahu na území obce,
f)
poskytuje
náhradu ušlého výdělku členu jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, který se
ve své pracovní době3b) nebo v době, ze které mu plyne příjem z
podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti, zúčastní zásahu při požáru
nebo jiných záchranných prací při živelních pohromách nebo jiných mimořádných
událostech nebo nařízeného cvičení anebo nařízené odborné přípravy,
g)
zabezpečuje a
hradí pro členy jednotky sboru dobrovolných hasičů obce preventivní zdravotní
prohlídky,
h)
zabezpečuje
výstavbu a údržbu objektů požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
zejména pro potřeby svého územního obvodu,
i)
zpracovává
stanovenou dokumentaci požární ochrany,
j)
zřizuje
ohlašovnu požárů a další místa, odkud lze hlásit požár,
k)
zabezpečuje
zdroje vody pro hašení požárů a jejich trvalou použitelnost a stanoví další
zdroje vody pro hašení požárů a podmínky pro zajištění jejich trvalé
použitelnosti,
l)
umožňuje
dislokaci jednotek hasičského záchranného sboru v katastrálním území obce podle
nařízení kraje a přispívá na provoz a vybavení těchto jednotek,
m)
spolupracuje se
sousedními obcemi při plnění úkolů k zabezpečení požární ochrany; za tím účelem
mohou obce soustřeďovat finanční prostředky,
n)
organizuje
preventivně výchovnou činnost,
o)
obecně závaznou vyhláškou
1.
vydává požární
řád obce,
2.
stanoví podmínky
k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastní větší počet osob.
(2) Obec plní
obdobně povinnosti uložené tímto zákonem právnickým osobám a podnikajícím
fyzickým osobám.
(3) Obecní úřad na úseku požární ochrany
a)
zajišťuje účast
velitelů a strojníků jednotky sboru dobrovolných hasičů obce na jejich odborné
přípravě,
b)
zajišťuje úkoly
požární ochrany pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu.
(4) Vybrané
obecní úřady
a)
zabezpečují
podle požárního poplachového plánu kraje hašení požárů a záchranné práce při
živelních pohromách a jiných mimořádných událostech mimo svůj územní obvod,
b)
zabezpečují
akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce k zásahům mimo svůj
územní obvod,
c)
na základě
nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky plošného pokrytí území kraje
jednotkami požární ochrany, zabezpečují nepřetržitou pracovní pohotovost mimo
pracoviště v počtu nejméně jednoho požárního družstva o sníženém početním
stavu.3c)
§ 30
Vláda stanoví nařízením
a)
druhy
dokumentace požární ochrany krajů a obcí, jejich obsah a vedení,
b)
minimální
podmínky a rozsah poskytování péče zasahujícím příslušníkům jednotky hasičského
záchranného sboru, zaměstnancům zařazeným v jednotce hasičského záchranného
sboru podniku, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, členům jednotky
sboru dobrovolných hasičů podniku (§ 65) a příslušníkům vojenské hasičské
jednotky (§ 65a), jakož i osobám vyzvaným k poskytnutí osobní pomoci podle §
18,
c)
systém pracovní
pohotovosti mimo pracoviště členů jednotek sboru dobrovolných hasičů vybraných
obcí a odměnu za ni,
d)
způsob
poskytování náhrady ušlého výdělku členům jednotek sboru dobrovolných hasičů
obce, kteří se zúčastní zásahu, nařízeného cvičení anebo nařízené odborné
přípravy v době, ze které jim plynou příjmy z podnikání nebo jiné samostatně
výdělečné činnosti,
e)
podmínky
akceschopnosti jednotek sboru dobrovolných hasičů vybraných obcí.
Oddíl druhý
Státní požární dozor
§ 31
Výkon státního požárního dozoru
(1) Státní požární dozor se vykonává
a)
kontrolou
dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně,
b)
posuzováním
územně plánovací dokumentace, podkladů pro vydání územního rozhodnutí,
projektové dokumentace stavby ke stavebnímu řízení, dokumentace k povolení
změny stavby před jejím dokončením a posuzováním dokumentace k řízení o změně v
užívání stavby, k nařízení nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací,
k řízení o zjednání nápravy a k povolení výjimky3d) v rozsahu
požárně bezpečnostního řešení podle zvláštních právních předpisů,3e)
c)
ověřováním, zda
byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených
podkladů a dokumentace podle písmene b), včetně podmínek vyplývajících z
vydaných stanovisek,
d)
posuzováním
výrobků, které nejsou výrobky stanovenými podle zvláštních právních předpisů,1i)
z hlediska jejich požární bezpečnosti a posuzováním funkčnosti systémů
vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení (§ 6a),
e)
schvalováním
posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím,
f)
zjišťováním
příčin vzniku požárů,
g)
kontrolou
připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany [§ 65 odst. 1 písm. b)
až d)],
h)
ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou
plnění těchto opatření.
(2) O provedené kontrole podle odstavce 1 písm. a) a g) vyhotoví orgán
vykonávající státní požární dozor zápis, ve kterém uvede výsledky kontroly. Do
zápisu se uvedou i opatření a lhůty k odstranění zjištěných závad. Výsledky
kontroly a uložená opatření musí být projednány s pověřeným pracovníkem
ministerstva a jiného státního orgánu, se statutárním orgánem právnické osoby
nebo s podnikající fyzickou osobou nebo jejím odpovědným zástupcem, kteří jsou
povinni podat písemnou zprávu o odstranění závad ve stanovené lhůtě.
(3) Státní požární dozor podle odstavce 1 písm. b) a c) se nevykonává u jednoduchých
a drobných staveb,3d) kromě staveb určených pro výrobu a skladování,3f)
zemědělských staveb3g) a stavebních úprav včetně udržovacích prací,
jejichž provedení by mohlo ovlivnit požární bezpečnost stavby.
(4) Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených
požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je stanovisko, které je podkladem k
dalšímu řízení podle zvláštních právních předpisů.3d)
§ 31a
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
způsob výkonu
státního požárního dozoru,
b)
obsah a rozsah
požárně technických expertiz,
c)
obsah a rozsah
požárně bezpečnostních řešení.
Orgány vykonávající státní požární dozor
§ 32
Ministerstvo vykonává státní požární dozor podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) u
staveb, které se mají uskutečnit na území dvou nebo více krajů, nebo u staveb,
které si vyhradí.
§ 33 a 34
zrušeny
§ 35
Hasičský záchranný sbor kraje vykonává státní požární dozor
a)
podle § 31 odst.
1 písm. a) u právnických osob, podnikajících fyzických osob a u ministerstev a
jiných státních orgánů (§ 3 odst. 2), u obcí (§ 29) a u fyzických osob; u
fyzických osob v rozsahu plnění povinností podle § 2 odst. 2 a § 7,
b)
podle § 31 odst.
1 písm. b) a c) s výjimkou případů, u kterých vykonává státní požární dozor
ministerstvo v rozsahu § 32,
c)
podle § 31 odst.
1 písm. e) až h).
Vyloučení věci z užívání, zákaz činnosti a
zastavení provozu
§ 36
(1) Jestliže věc nebo činnost při provozu anebo provoz vyvolávají bezprostřední
nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření,
orgán vykonávající státní požární dozor rozhodne o
a)
vyloučení věci z
užívání,
b)
zákazu činnosti,
c)
zastavení
provozu.
(2) O zastavení provozu lze rozhodnout i tehdy, jestliže by byla
znemožněna záchrana osob nebo majetku v případě vzniku požáru.
(3) Vyžaduje-li to naléhavost situace, lze rozhodnutí uvedené v odstavcích 1 a
2 oznámit ústně a uvést je do zápisu; písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí je nuto doručit neprodleně.
(4) Proti rozhodnutí o opatřeních uvedených v odstavcích 1 a 2 je možno podat
odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí.
Odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací orgán o něm rozhodne neodkladně.
§ 37
Vydání rozhodnutí o zastavení provozu podle § 36 odst. 1 písm. c) musí být
předem projednáno se statutárním orgánem právnické osoby, s podnikající
fyzickou osobou anebo jejím odpovědným zástupcem.
§ 38
Užívat věc, která byla vyloučena z užívání (§ 36 odst. 1 písm. a)), obnovit
zakázanou činnost (§ 36 odst. 1 písm. b)) nebo obnovit zastavený provoz (§ 36
odst. 1 písm. c)) lze až po odstranění nedostatků vyvolávajících bezprostřední
nebezpečí vzniku požáru a jen s písemným souhlasem orgánu, který vyloučil věc z
užívání nebo rozhodl o zákazu činnosti anebo o zastavení provozu.
Oddíl třetí
Preventivní požární kontroly
§ 39 až 40
zrušeny zákonem č. 237/2000 Sb.
ČÁST TŘETÍ
HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY
§ 43 až 64
zrušeny zákonem č. 237/2000 Sb.
ČÁST ČTVRTÁ
JEDNOTKY POŽÁRNÍ OCHRANY
§ 65
Druhy jednotek požární ochrany
(1) Jednotkami požární ochrany jsou
a)
jednotka
hasičského záchranného sboru kraje, která je složena z příslušníků hasičského
záchranného sboru (dále jen "příslušník") určených k výkonu služby na
stanicích hasičského záchranného sboru kraje,
b)
jednotka
hasičského záchranného sboru podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické
osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří vykonávají činnost v této jednotce
jako své zaměstnání, (dále jen "zaměstnanec podniku"),
c)
jednotka sboru
dobrovolných hasičů obce, která je složena z fyzických osob, které nevykonávají
činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání,
d)
jednotka sboru
dobrovolných hasičů podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby
nebo podnikající fyzické osoby, kteří nevykonávají činnost v této jednotce
požární ochrany jako své zaměstnání.
(2) Činnost v
jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při hašení požáru, provádění
záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech se
považuje za výkon občanské povinnosti.3b) Činnost v jednotce sboru
dobrovolných hasičů obce při nařízeném cvičení nebo nařízené odborné přípravě
je jiným úkonem v obecném zájmu.4a)
(3) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů vybrané obce je vykonávána
zpravidla v pracovněprávním vztahu k obci nebo v pracovněprávním vztahu k
hasičskému záchrannému sboru kraje.
(4) Zaměstnanci podniků, členové jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a
členové jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků musí být starší 18 let a
zdravotně způsobilí.
(5) Ministerstvo může k plnění mimořádných úkolů na úseku požární ochrany
zřídit jednotku generálního ředitelství.
(6) Vnitřní organizace a vybavení jednotek požární ochrany včetně dislokace
jednotlivých druhů a kategorií jednotek požární ochrany musí být volena tak,
aby území obce bylo podle stupně nebezpečí zabezpečeno požadovaným množstvím
sil a prostředků při splnění požadované doby jejich dojezdu na místo zásahu
podle základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona.
(7) Jednotky požární ochrany používají jednotné barevné označení vozidel, lodí
a letadel. Stanovené barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární
ochrany4b) mohou používat jen jednotky požární ochrany uvedené v
odstavci 1.
(8) Prováděcí právní předpis stanoví
a)
organizaci
plošného pokrytí území jednotkami požární ochrany,
b)
organizaci,
druhy a termíny preventivních zdravotních prohlídek zaměstnanců podniků a členů
jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a podniků, obsah lékařského posudku,
seznam nemocí, vad a stavů, pro které nelze vydat kladný posudkový závěr,
c)
barevné označení
vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany,
d)
způsob zřizování, vnitřní organizaci a vybavení jednotek požární
ochrany požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany, jakož i jejich
používání.
§ 65a
Vojenská hasičská jednotka
(1) Za jednotky požární ochrany uvedené v § 65 odst. 1 písm. b) a d) se ve
vojenských objektech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských
záchranných útvarech a u právnických osob založených nebo zřízených
Ministerstvem obrany považují vojenské hasičské jednotky.
(2) Vojenská hasičská jednotka je složena z vojáků a občanských zaměstnanců
(dále jen "členové vojenské hasičské jednotky"). Zřizování, vnitřní
organizace a vybavení vojenských hasičských jednotek požární technikou a
věcnými prostředky požární ochrany je v působnosti Ministerstva obrany.
Ministerstvo obrany rovněž stanoví podmínky výkonu služby, odborné
způsobilosti, nástupního odborného výcviku, odborné přípravy, zdravotní
způsobilosti a funkční označení členů vojenských hasičských jednotek, které
nesmí být zaměnitelné s hodnostním označením příslušníků hasičského záchranného
sboru.
(3) Pro vojenskou hasičskou jednotku se při společném zásahu jednotek požární
ochrany a vojenských hasičských jednotek uplatňuje právo přednostního velení
jako pro jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku a členové vojenské hasičské
jednotky jsou podřízeni veliteli zásahu.
(4) Tam, kde není zřízena vojenská hasičská jednotka, může orgán požární
ochrany Ministerstva obrany nařídit zřízení požární hlídky.
§ 66
Jednotka hasičského záchranného sboru
kraje
(1) Jednotka hasičského záchranného sboru kraje je součástí hasičského
záchranného sboru kraje.
(2) V případech určených vládou může být zřízena jednotka hasičského
záchranného sboru kraje i u právnických osob.
§ 67
Jednotka hasičského záchranného sboru
podniku
(1) Jednotku hasičského záchranného sboru podniku zřizuje k plnění úkolů podle
§ 70 odst. 1 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba provozující
činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje;
u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby s celostátní působností nebo
působností zasahující do dvou nebo více krajů, po souhlasu generálního
ředitelství. Hasičský záchranný sbor kraje přitom vychází z výsledků posouzení
požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů.4c) Počet
zaměstnanců podniku a vybavení této jednotky stanoví na základě výsledků
posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů hasičský
záchranný sbor kraje.
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jmenuje a odvolává velitele
této jednotky po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho
způsobilosti vykonávat funkci velitele.
(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba mohou zrušit jednotku
hasičského záchranného sboru podniku jen se souhlasem hasičského záchranného
sboru kraje; u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby s celostátní
působností nebo působností zasahující do dvou nebo více krajů si hasičský
záchranný sbor kraje vyžádá souhlas generálního ředitelství.
Jednotky sborů dobrovolných hasičů
§ 68
(1) Obec zřizuje a spravuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce. Velitele
této jednotky, po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho
způsobilosti vykonávat funkci velitele, jmenuje a odvolává starosta obce.
Přihlíží přitom k návrhu občanského sdružení působícího na úseku požární
ochrany.
(2) Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené
v § 4 odst. 2 a 3, které určí hasičský záchranný sbor kraje, mohou místo
jednotky hasičského záchranného sboru podniku zřídit jednotku sboru
dobrovolných hasičů podniku. Hasičský záchranný sbor kraje přitom vychází z
výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů.
Velitele této jednotky po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho
způsobilosti vykonávat funkci velitele jmenují a odvolávají právnické osoby
nebo podnikající fyzické osoby. Počet členů a vybavení jednotky sboru
dobrovolných hasičů podniku stanoví na základě výsledků posouzení požárního
nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů hasičský záchranný sbor kraje.
(3) Ke zvýšení akceschopnosti a zkvalitnění činnosti jednotky sboru
dobrovolných hasičů obce nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku (dále
jen "dobrovolná jednotka požární ochrany") se mohou do těchto
jednotek zařadit i osoby vykonávající tuto službu jako svoje zaměstnání. O
tomto opatření rozhodne obec, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba po
projednání s hasičským záchranným sborem kraje.
(4) Obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou zrušit dobrovolnou
jednotku požární ochrany jen se souhlasem hasičského záchranného sboru kraje.
§ 69
(1) Požární hlídku zřizuje
a)
právnická osoba
a podnikající fyzická osoba provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3,
kterou určí hasičský záchranný sbor kraje na základě výsledků posouzení
požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů, pokud nezřizuje jednotku
požární ochrany podle § 67 ani podle § 68,
b)
obec, která
nezřizuje jednotku požární ochrany podle § 68, kterou určí hasičský záchranný
sbor kraje.
(2) Na požární hlídky zřízené podle odstavce 1 se obdobně vztahují
ustanovení tohoto zákona o jednotkách požární ochrany.
§ 69a
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou povinny zřídit
jednotku požární ochrany, a obce mohou na základě smlouvy o sdružení uzavřené
podle zvláštního zákona4d) vzájemně mezi sebou nebo s hasičským
záchranným sborem kraje sdružovat prostředky a zřídit společnou jednotku
požární ochrany. Společnou jednotku požární ochrany mohou dvě nebo více obcí
zřídit jen vytvořením svazku obcí.4e) Druh společné jednotky požární
ochrany se stanoví podle toho, jakou jednotku požární ochrany jsou právnické
osoby a podnikající fyzické osoby nebo obce povinny zřídit, a to v pořadí podle
§ 65 odst. 1.
(2) Hasičský záchranný sbor kraje schvaluje zřizování společných jednotek
požární ochrany, zejména zabezpečuje, aby byly dodrženy požadavky základní
tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona. Ministerstvo schvaluje
zřizování společné jednotky požární ochrany, pokud je jedním z účastníků
hasičský záchranný sbor kraje. V hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava
a Plzeň budou společné jednotky požární ochrany zřízeny smlouvou o sdružení4f)
mezi těmito městy a hasičským záchranným sborem kraje. Tyto smlouvy upraví
užívání majetku ve vlastnictví těchto měst a další vztahy.
(3) Obce, které nezřídí jednotku požární ochrany podle § 68 odst. 1, jsou
povinny sdružit prostředky na společnou jednotku podle odstavce 1 s hasičským
záchranným sborem kraje4d) nebo obcí, jejichž jednotky požární
ochrany jsou předurčeny požárním poplachovým plánem kraje k prvnímu zásahu pro
uvedenou obec.
(4) Prostředky vynakládané obcí na společnou jednotku požární ochrany zřízenou
podle odstavce 3 musí být minimálně ve výši potřebné k zajištění akceschopnosti
jednoho požárního družstva o sníženém početním stavu.3c)
(5) U obce sdružující prostředky v místě dislokace stanice hasičského
záchranného sboru kraje musí být prostředky vynakládané obcí na společnou
jednotku požární ochrany minimálně ve výši potřebné k zajištění akceschopnosti
jednoho požárního družstva příslušného typu stanice hasičského záchranného
sboru kraje vynásobené počtem těchto stanic zřizovaných v obci podle základní
tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona.
§ 69b
Povinnosti zaměstnanců podniků a členů
dobrovolných jednotek požární ochrany
Zaměstnanci podniků a členové dobrovolných jednotek požární ochrany jsou
povinni
a)
důsledně plnit
úkoly vyplývající ze základního poslání jednotek požární ochrany,
b)
při zásahu na
místě požáru nebo při záchranných pracích při živelní pohromě nebo jiné
mimořádné události plnit rozkazy velitele zásahu a pokyny svých nadřízených,
c)
dodržovat
předpisy o požární ochraně upravující činnost na místě zásahu,
d)
prohlubovat své
odborné znalosti v oblasti požární ochrany a udržovat si potřebnou fyzickou
zdatnost,
e)
podrobovat se
stanoveným preventivním zdravotním prohlídkám.
§ 70
Základní úkoly jednotek požární ochrany
(1) Jednotka požární ochrany plní tyto základní úkoly
a)
provádí požární
zásah podle příslušné dokumentace požární ochrany nebo při soustředění a
nasazování sil a prostředků,
b)
provádí
záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech,
c)
podává
neprodleně zprávy o svém výjezdu a zásahu územně příslušnému hasičskému
záchrannému sboru kraje.
(2) Výkonem
služby příslušníků, zaměstnanců podniků a členů zařazených v jednotkách požární
ochrany se podle tohoto zákona rozumí veškerá činnost směřující k předcházení
požárům a jejich zdolávání, snižování následků živelních pohrom a jiných
mimořádných událostí včetně zvyšování akceschopnosti jednotky požární ochrany.
Výkon služby se člení na organizační a operační řízení.
(3) Organizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé organizační,
technické a odborné způsobilosti sil a prostředků požární ochrany k plnění
úkolů jednotek požární ochrany. Operačním řízením se rozumí činnost od přijetí
zprávy o skutečnostech vyvolávajících potřebu nasazení sil a prostředků požární
ochrany, provedení požárního zásahu a záchranných prací při živelních pohromách
a jiných mimořádných událostech, do návratu sil a prostředků požární ochrany na
základnu.
(4) Při zdolávání požáru spolupracují jednotky požární ochrany s Policií České
republiky a dalšími orgány podle zvláštních předpisů.5)
(5) Jednotky požární ochrany plní úkoly na úseku civilní ochrany a ochrany
obyvatel.5a)
(6) Prováděcí právní předpis stanoví
a)
organizaci
řízení v jednotkách požární ochrany,
b)
podmínky
akceschopnosti jednotek požární ochrany,
c)
zásady velení a
činnosti velitelů, příslušníků, zaměstnanců podniku a členů dobrovolných
jednotek požární ochrany při zásahu,
d)
zásady činnosti
jednotek požární ochrany na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatel.
§ 71
Řízení činnosti v jednotkách požární
ochrany
(1) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární
ochrany jsou při činnosti v jednotce požární ochrany podřízeni svým velitelům a
při zdolávání požáru veliteli zásahu.
(2) Velitel jednotky požární ochrany odpovídá za připravenost a činnost jemu
podřízené jednotky zřizovateli této jednotky.
§ 72
Odborná způsobilost a příprava
(1) Příslušníci, zaměstnanci podniku a velitelé, strojníci a technici
speciálních služeb ostatních jednotek požární ochrany mohou své funkce
vykonávat jen s požadovanou odbornou způsobilostí.
(2) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární
ochrany mohou samostatně vykonávat službu při zdolávání požárů až po
absolvování základní odborné přípravy.
(3) Zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární ochrany jsou
povinni se zúčastňovat v určeném rozsahu odborné přípravy. Zúčastňují-li se
odborné přípravy členové dobrovolných jednotek požární ochrany ve své pracovní
době, považuje se to za překážku na straně zaměstnance z důvodu jiných úkonů v
obecném zájmu.4a)
(4) Odborná příprava zahrnuje teoretickou přípravu, praktický výcvik a tělesnou
přípravu. Součástí odborné přípravy je i požární sport.
(5) Odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se osvědčením.
Ověřování odborné způsobilosti a vydávání a odnímání osvědčení o odborné
způsobilosti provádí
a)
ministerstvo u příslušníků,
velitelů, strojníků a techniků speciálních služeb jednotek hasičských
záchranných sborů podniků a u osob vykonávajících službu v jednotkách sborů
dobrovolných hasičů obcí a v jednotkách sborů dobrovolných hasičů podniků jako
svoje zaměstnání,
b)
hasičský
záchranný sbor kraje u velitelů a strojníků dobrovolných jednotek požární
ochrany,
c)
velitelé
jednotek hasičských záchranných sborů podniků u zaměstnanců podniku.
(6) Orgán, který vydal osvědčení o odborné způsobilosti, může
osvědčení odejmout, vykazuje-li osoba uvedená v odstavcích 1 a 5 ve své
činnosti závažné nedostatky.
(7) Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění odborné přípravy
příslušníků, zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany,
její ověřování a osvědčování, vydávání a odnímání osvědčení, jakož i o
organizování soutěží v požárním sportu a tělesné přípravě.
§ 73
Poskytování pomoci při zdolávání požárů
(1) Obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny si
poskytovat při zdolávání požárů vzájemnou pomoc.
(2) Hasičské záchranné sbory krajů jsou oprávněny v případě naléhavé potřeby
při zdolávání požárů soustřeďovat a nasazovat jednotky požární ochrany bez
ohledu na to, komu jsou podřízeny, a věcné prostředky požární ochrany bez
ohledu na to, kdo s nimi disponuje. Obdobné oprávnění má Ministerstvo při
potřebě nasazení jednotek požární ochrany a věcných prostředků požární ochrany
z více krajů, při poskytování mezistátní pomoci, nebo hrozí-li nebezpečí z
prodlení.
(3) Orgán, který rozhoduje o opatřeních uvedených v odstavci 2, je povinen
přihlédnout k tomu, aby byla v nutném rozsahu zabezpečena požární ochrana v
územních obvodech obcí nebo u právnických osob a podnikajících fyzických osob,
které takovou pomoc poskytnou.
(4) O použití Armády České republiky k záchranným pracím6a) a o
poskytování mezistátní pomoci platí zvláštní právní předpisy.7)
ČÁST PÁTÁ
SPOLUPRÁCE NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY
§ 74
Hasičský záchranný sbor, správní úřady a orgány samosprávy, jakož i právnické
osoby a podnikající fyzické osoby při plnění úkolů podle tohoto zákona
spolupracují s občanskými sdruženími, veřejně prospěšnými organizacemi a jinými
orgány a organizacemi působícími na úseku požární ochrany.
§ 75
Občanská sdružení, veřejně prospěšné
organizace a jiné orgány a organizace působící na úseku požární ochrany
(1) Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a organizace
působící na úseku požární ochrany pomáhají při plnění úkolů na úseku požární
ochrany zejména tím, že
a)
pomáhají
vyhledávat členy jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí,
b)
podílejí se na
odborné přípravě členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí,
c)
podílejí se se souhlasem vlastníka na provádění údržby, oprav požární
techniky, věcných prostředků požární ochrany a objektů požární ochrany, včetně
vodních zdrojů,
d)
podílejí se na
činnosti směřující k předcházení požárům, zejména na preventivně výchovné
činnosti mezi občany a mládeží,
e)
podílejí se na
ediční a publikační činnosti a na dokumentaci historie požární ochrany a
hasičstva.
(2) Občanským sdružením, veřejně prospěšným organizacím a jiným
orgánům a organizacím vykonávajícím činnosti podle odstavce 1 může být
poskytována dotace v souladu se zvláštním právním předpisem.7a)
ČÁST ŠESTÁ
POSTIH PRÁVNICKÝCH OSOB, PODNIKAJÍCÍCH
FYZICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB
Pokuty právnickým osobám a podnikajícím
fyzickým osobám
§ 76
(1) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit
pokutu až do 250 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě
provozující činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí nebo až do 500 000 Kč
právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti se zvýšeným
požárním nebezpečím, jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o
požární ochraně tím, že
a)
neoznačí místa a
pracoviště příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve
vztahu k požární ochraně, včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky
požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení,
b)
neprovádí
pravidelně kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně a plnění příkazů,
zákazů a pokynů týkajících se požární ochrany nebo neodstraňuje zjištěné
závady,
c)
nezabezpečí
pravidelné školení svých zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu
preventivních požárních hlídek nebo preventistů
požární ochrany, jakož i odbornou přípravu v jednotkách požární ochrany,
d)
neumožní nebo
ztěžuje výkon státního požárního dozoru,
e)
nevyhotoví
předepsanou dokumentaci požární ochrany nebo ji neudržuje v souladu se
skutečným stavem anebo neplní podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené,
f)
nezabezpečí v
potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany
nebo požárně bezpečnostní zařízení nebo tyto neudržuje v provozuschopném stavu
anebo u vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany nebo
požárně bezpečnostních zařízení používá neschválené druhy,
g)
neumožní vstup
na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se cvičením
jednotek požární ochrany, ačkoli tomu byla povinna podle rozhodnutí obce nebo
hasičského záchranného sboru kraje,
h)
neoznámí bez
odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje vznik požáru při
činnostech, které provozuje, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá,
i)
nepodá písemnou
zprávu o odstranění závad zjištěných při kontrole ve lhůtě stanovené orgánem
vykonávajícím státní požární dozor,
j)
nestanoví
organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí nebo
prokazatelně nestanoví podmínky požární bezpečnosti podle § 6 odst. 1 písm. b)
nebo § 6 odst. 2,
k)
nedodržuje
stanovené podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, technologických
postupů nebo zařízení anebo nezabezpečuje údržbu a opravy technických a
technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených technickými
podmínkami nebo výrobcem zařízení,
l)
nestanoví
požadavky na odbornou kvalifikaci osob podle § 6 odst. 1 písm. d) nebo
nezabezpečí provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru osobou s
příslušnou kvalifikací,
m)
používá
neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany.
(2) Hasičský
záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až
do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která porušila
povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že
a)
nezabezpečí
posouzení požárního nebezpečí podle § 6a odst. 1 nebo je nepředloží ve
stanovené lhůtě orgánu státního požárního dozoru,
b)
nevytváří
podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, neudržuje volné příjezdové
komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný
přístup k nouzovým východům, rozvodným zařízením elektrické energie, uzávěrům
vody, plynu, topení a produktovodům, věcným
prostředkům požární ochrany a ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,
c)
poruší
rozhodnutí o vyloučení věci z užívání, rozhodnutí o zákazu činnosti nebo
rozhodnutí o zastavení provozu,
d)
nezajistí plnění
úkolů požární ochrany podle kategorie požárního nebezpečí osobami s odbornou
způsobilostí nebo nezřídí preventivní požární hlídku podle § 13 odst. 1,
e)
nezřídí jednotku
požární ochrany nebo ji smluvně nezabezpečí, ačkoli k tomu byla povinna,
f)
nevybaví
jednotku požární ochrany potřebnou požární technikou, věcnými prostředky
požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními anebo jednotku požární
ochrany využívá k činnostem, které by mohly ohrozit její akceschopnost,
g)
neplní opatření
stanovená posouzením požárního nebezpečí,
h)
neprovede ve
stanovené lhůtě opatření uložená k odstranění zjištěných nedostatků,
i)
neposkytne na
výzvu velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany obce potřebnou
věcnou pomoc,
j)
neumožní vstup
na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se zdoláváním
požáru nebo prováděním záchranných prací,
k)
nemá k dispozici
požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo
skladovaných látek a materiálů nutných ke stanovení preventivních opatření k
ochraně života, zdraví a majetku,
l)
nedodržuje
návody a technické podmínky výrobce nebo obchodní organizace vztahující se k
požární bezpečnosti,
m)
neposkytne
bezúplatně výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy v rámci
zjišťování příčin vzniku požáru,
n)
vypaluje porosty
nebo neoznámí spalování hořlavých látek na volném prostranství orgánu státního
požárního dozoru, případně nestanoví opatření proti vzniku a šíření požáru,
o)
neuvědomí
písemně orgán státního požárního dozoru nebo nepostupuje podle jeho pokynu v
případě změny charakteru nebo podmínek anebo rozsahu provozované činnosti,
která je předmětem posouzení požárního nebezpečí,
p)
nesplní lhůtu
stanovenou orgánem státního požárního dozoru k odstranění nedostatků v
předloženém posouzení požárního nebezpečí,
r)
neudržuje zdroje
vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární
techniky a čerpání vody k hašení požáru, neplní povinnosti k ochraně lesů v
době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru podle § 7 odst. 2 nebo povinnosti
vlastníka podle § 2 odst. 2,
s)
při přepravě
nebezpečných látek nemá k dispozici na místě s nákladem požárně technické
charakteristiky přepravovaných látek nebo tyto neodpovídají vykazovanému
přepravovanému nákladu.
(3) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního
dozoru může uložit pokutu až do 1 000 000 Kč
právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti s vysokým
požárním nebezpečím, jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o
požární ochraně uvedené v odstavcích 1 a 2.
(4) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která zruší jednotku
požární ochrany bez souhlasu hasičského záchranného sboru kraje (§ 67 odst. 3 a
§ 68 odst. 4), může hasičský záchranný sbor kraje uložit pokutu až do 10 000 000 Kč.
(5) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která opětovně poruší
povinnost, za kterou jí byla v předchozích třech letech uložena pokuta
pravomocným rozhodnutím, může hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního
požárního dozoru uložit další pokutu až do výše dvojnásobku pokuty stanovené v
odstavcích 1 až 4.
(6) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání
protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.
(7) Uložení pokuty nezbavuje právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu
povinnosti odstranit závadný stav ve stanovené lhůtě. Uložením pokuty podle
odstavců 1 až 4 zůstává nedotčena odpovědnost právnické osoby nebo podnikající
fyzické osoby za způsobenou škodu a postih jejích zaměstnanců podle
pracovněprávních předpisů.
§ 77
(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se o
porušení povinnosti dozvěděl orgán vykonávající státní požární dozor, a musí
být pravomocně skončeno do tří let od porušení povinnosti.
(2) Hasičský záchranný sbor kraje vybírá a vymáhá pokuty podle zvláštního
zákona.7b) Pokuta uložená podle § 76 je příjmem státního rozpočtu.
Přestupky
§ 78
(1) Přestupku na úseku požární ochrany se dopustí ten, kdo
a)
poruší příkazy
nebo zákazy týkající se požární ochrany na označených místech,
b)
neumožní vstup
na nemovitost při cvičení jednotky požární ochrany, ačkoliv je k tomu povinen
podle rozhodnutí hasičského záchranného sboru kraje nebo obce,
c)
neuposlechne
nařízení velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany vydané podle §
88 odst. 1 písm. a),
d)
poruší zásady
bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a
komínů,
e)
neobstará nebo
neudržuje v provozuschopném stavu věcné prostředky požární ochrany nebo požárně
bezpečnostní zařízení, poškodí, zneužije nebo jiným způsobem znemožní použití
věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení,
f)
vědomě
bezdůvodně přivolá jednotku požární ochrany nebo zneužije linku tísňového
volání,
g)
nedodrží
podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností,
h)
neumožní výkon
státního požárního dozoru nebo ve stanovené lhůtě nesplní opatření uložená
orgánem státního požárního dozoru,
i)
neposkytne
osobní nebo věcnou pomoc v souvislosti se zdoláváním požáru, ačkoli je k tomu
povinen,
j)
neumožní orgánu
státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů ke zjišťování příčiny
vzniku požáru nebo bezúplatně neposkytne výrobky nebo vzorky k provedení
požárně technické expertizy,
k)
nedodrží
předpisy o používání, skladování a manipulaci s hořlavými nebo požárně
nebezpečnými látkami nebo nesprávným skladováním materiálu znemožní přístup k
rozvodným zařízením elektrické energie a uzávěrům plynu, vody a topení,
l)
nedodrží zásady
požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně nebo jiného zdroje zapálení,
m)
nevytváří v
prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolávání
požáru a pro provádění záchranných prací nebo neumožní jednotce požární ochrany
vstup na nemovitost při zdolávání požáru nebo provádění záchranných prací anebo
jinak ztíží provedení opatření nutných ke zdolávání požáru nebo při provádění
záchranných prací,
n)
poruší
rozhodnutí o vyloučení věci z užívání nebo rozhodnutí o zákazu činnosti anebo
rozhodnutí o zastavení provozu,
o)
provádí práce,
které mohou vést ke vzniku požáru, ačkoli nemá odbornou způsobilost požadovanou
pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy,
p)
zanedbá z
hlediska požární ochrany dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky
svého jednání,
r)
způsobí svým
jednáním požár, nejde-li o trestný čin,
s)
vypaluje
porosty,
t)
neoznámí
bezodkladně místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje požár v
objektech a jiných místech, které vlastní nebo užívá,
u)
omezí nebo
znemožní použití označených nástupních ploch pro požární techniku,
v)
používá
neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany,
z)
neudržuje zdroje
vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární
techniky k hašení požáru, neplní povinnosti k ochraně lesů před požáry podle §
7 odst. 2 nebo neplní povinnosti vlastníka podle § 2 odst. 2.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu
do 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) až l) pokutu do 20 000 Kč
a za přestupek podle odstavce 1 písm. m) až z) pokutu do 25 000 Kč.
§ 79
(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich
projednávání obecné předpisy.8)
(2) Pokutu za přestupek podle § 78 ukládá hasičský záchranný sbor kraje, který
pokutu rovněž vybírá a vymáhá podle zvláštního zákona.7b) Pokuta je
příjmem státního rozpočtu.
ČÁST SEDMÁ
NÁHRADA ŠKODY
§ 80
Odškodňování úrazů
(1) Došlo-li u občana k poškození na zdraví nebo k jeho smrti
a)
při jeho
činnosti v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce a v požární hlídce,
b)
v souvislosti s
pomocí, kterou poskytl při zdolávání požáru nebo při odstraňování jeho následků
anebo při cvičení jednotky požární ochrany, (dále jen "poškozený"),
uhradí škodu tím vzniklou stát, obdobně podle předpisů o odškodňování
pracovních úrazů,9) pokud mu nevznikl nárok na náhradu této škody
již z pracovněprávního vztahu.
(2) Náhradu škody podle odstavce 1 poskytuje v zastoupení státu
hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu k poškození na zdraví
nebo k smrti poškozeného došlo.
§ 81
Jednorázové mimořádné odškodnění
(1) Vláda stanoví nařízením, v kterých případech a v jakém rozsahu náleží
poškozenému a pozůstalým po poškozeném, kromě nároků podle předpisů o
odškodňování pracovních úrazů, i jednorázové mimořádné odškodnění, a kdy je
možné takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány
výživou.
(2) Toto nařízení upraví také jednorázové mimořádné odškodnění zaměstnanci
podniku a členovi jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku a pozůstalým po
nich.
(3) Jednorázové mimořádné odškodnění zaměstnancům podniku, členům jednotky
sboru dobrovolných hasičů podniku, jakož i jiným zaměstnancům právnické osoby
nebo podnikající fyzické osoby a pozůstalým po nich poskytuje právnická osoba
nebo podnikající fyzická osoba, pokud ke škodě na zdraví došlo v souvislosti s
činností jejich jednotek požární ochrany na vlastní nemovitosti nebo v jejich
vlastních objektech. V ostatních případech poskytuje jednorázové mimořádné
odškodnění ministerstvo.
(4) Nárok na odškodnění podle odstavců 1 až 3 se promlčuje ve lhůtě tří let ode
dne vzniku škody.
Náhrada věcné škody
§ 82
Právnická nebo fyzická osoba má nárok na náhradu věcné škody, která jí vznikla
při pomoci poskytnuté při zdolávání požáru, popřípadě při cvičení jednotky
požární ochrany. Ve zvlášť odůvodněných případech se může přiznat náhrada
nákladů spojených s pořízením nové věci za věc poškozenou.
§ 83
(1) Právnické nebo fyzické osobě se nahrazuje také věcná škoda, která jí
vznikla v důsledku opatření nutných ke zdolání požáru, zamezení jeho šíření
nebo záchranných prací provedených na příkaz velitele zásahu nebo velitele
jednotky požární ochrany nebo při cvičení jednotky požární ochrany; to neplatí,
jestliže škoda vznikla použitím hasicích látek v souvislosti se zdoláváním
požáru.
(2) Náhrada věcné škody podle odstavce 1 se neposkytuje právnické nebo fyzické
osobě, jejíž objekty byly zasaženy požárem.
§ 84
(1) Náhradu škody podle § 82 a 83 poskytuje a o ní rozhoduje hasičský záchranný
sbor kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl nebo se konalo cvičení jednotky
požární ochrany.
(2) Jestliže vznikla právnické nebo fyzické osobě věcná škoda v souvislosti s
pomocí poskytnutou v zájmu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, má
hasičský záchranný sbor kraje vůči této právnické osobě nebo této podnikající
fyzické osobě právo na náhradu toho, co právnické nebo fyzické osobě poskytl.
(3) Právo na náhradu škody podle § 82 a 83 je třeba uplatnit do tří měsíců ode
dne, kdy se poškozený dověděl o škodě, nejpozději do dvou let od vzniku škody;
jinak toto právo zanikne.
ČÁST OSMÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 85
Působnost ministerstva a hasičského záchranného sboru kraje při výkonu státního
požárního dozoru se nevztahuje na
a)
útvary a
zařízení Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské
služby; v těchto útvarech a zařízeních se zabezpečují a provádějí uvedené úkoly
podle zvláštních předpisů,
b)
báňská díla,
zařízení, pracoviště a činnosti v podzemí podléhající dozoru orgánů státní
báňské správy, která vykonává státní správu na tomto úseku,
c)
námořní lodě a
civilní letadla; v těchto dopravních prostředcích se zabezpečují a provádějí
uvedené úkoly podle zvláštních předpisů,
d)
drážní vozidla a
říční plavidla, s výjimkou zjišťování příčin vzniku požárů,
e)
objekty
Ministerstva zahraničních věcí nacházející se mimo území České republiky.
§ 85a
(1) Působnost ministerstva a hasičského záchranného sboru kraje při výkonu
státního požárního dozoru se nevztahuje na vojenské objekty, vojenské útvary,
vojenská zařízení, vojenské záchranné útvary a právnické osoby založené nebo
zřízené Ministerstvem obrany (dále jen "objekty").
(2) V objektech uvedených v odstavci 1 vykonává požární dozor Ministerstvo
obrany vlastními orgány požární ochrany.
§ 86
Ustanovení tohoto zákona se vztahují na železniční, vodní a leteckou dopravu,
pokud mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
§ 87
(1) Ustanovení tohoto zákona se nedotýkají výsad a imunit přiznávaných podle
mezinárodního práva nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika
vázána.
(2) Při zdolávání požárů lze vstoupit do objektů, které požívají ochrany podle
odstavce 1, jen na základě příslušného souhlasu.
§ 88
Oprávnění osob pověřených plněním úkolů na
úseku požární ochrany
(1) Velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelé jednotek
sboru dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků a
velitelé zásahů jsou při plnění svých úkolů na úseku požární ochrany oprávněni
a)
nařídit v
souvislosti se zdoláváním požáru nebo při cvičení jednotky požární ochrany, aby
se z místa zásahu vzdálily osoby, jejichž přítomnost není potřebná, nebo aby se
podřídily jiným omezením nutným k úspěšnému provedení zásahu,
b)
nařídit
provedení nutných opatření směřujících k odstranění nebezpečí opětovného vzniku
požáru. O nařízených opatřeních neodkladně informují orgán vykonávající státní
požární dozor.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob prokazování oprávnění
podle odstavce 1.
§ 89
Povinnost mlčenlivosti
(1) Osoby pověřené plněním úkolů na úseku požární ochrany jsou povinny zachovávat
mlčenlivost o skutečnostech, které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných
osob mají zůstat utajeny před nepovolanými osobami. Povinnost mlčenlivosti trvá
i po skončení pracovního poměru nebo po splnění úkolu.
(2) O zproštění mlčenlivosti a jeho rozsahu rozhoduje ředitel hasičského
záchranného sboru kraje.
§ 89a
Působnosti stanovené krajskému úřadu a radě kraje nebo obecnímu úřadu podle
tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 90
Předpisy o ochraně utajovaných skutečností10) nejsou ustanovením §
89 dotčeny.
§ 91
Ocenění mimořádné odvahy
(1) K ocenění mimořádné odvahy a obětavosti zaměstnanců podniků, členů
dobrovolných jednotek požární ochrany a občanů při záchraně života a majetku
může ministr vnitra udělit věcný nebo peněžitý dar nebo medaili. Věcný nebo
peněžitý dar může udělit též generální ředitel.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob udělování medaile.
§ 92
Živelní pohromy a jiné mimořádné události
Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, vztahují se ustanovení tohoto zákona o
poskytování osobní a věcné pomoci, o jednotkách požární ochrany, o právech a
povinnostech zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany,
o náhradě škody a o ocenění mimořádné odvahy přiměřeně také na záchranné práce
při živelních pohromách. Totéž platí při záchranných pracích při mimořádných
událostech, pokud jsou bezprostředně ohroženy lidské životy nebo hrozí značná
škoda.
§ 93
Stejnokroje a funkční označení
(1) Zaměstnancům podniků náleží stejnokroj s funkčním označením a označením
příslušnosti k jednotce hasičského záchranného sboru podniku.
(2) Členům jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů
dobrovolných hasičů podniků náleží stejnokroj a funkční označení.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti funkčních označení a
stejnokrojů zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany,
případně stanoví další osoby plnící úkoly na úseku požární ochrany, kterým
náleží stejnokroj.
§ 94
zrušen zákonem č. 237/2000 Sb.
§ 95
Vztah zákona k obecným předpisům o
správním řízení
Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád, s výjimkou rozhodování
podle § 68 odst. 2 a § 73 odst. 3.
§ 96
zrušen zákonem č. 237/2000 Sb.
§ 97
Jednotky požární ochrany mohou poskytovat pohotovostní a jiné služby nebo práce
za úhradu vynaložených nákladů za předpokladu, že se jedná o práce a služby
související se základní náplní jejich činnosti a nedojde k ohrožení jejich
akceschopnosti.
§ 98
(1) Za odborně způsobilé osoby se též považují osoby, které jsou ke dni
účinnosti tohoto zákona držiteli platného osvědčení odborné způsobilosti podle
dosavadních předpisů.
(2) Jednotky hasičských záchranných sborů podniků a dobrovolné jednotky požární
ochrany zřízené podle dosavadních předpisů se považují za jednotky požární
ochrany zřízené podle tohoto zákona.
(3) Posouzení požárního nebezpečí činností uvedených v § 4 odst. 3 písm. a) až
e) schválená podle dosavadních předpisů se považují za posouzení požárního
nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím podle tohoto zákona. Ostatní
posouzení požárního nebezpečí podle dosavadních předpisů se za posouzení
požárního nebezpečí podle § 6a nepovažují.
(4) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které ke dni účinnosti tohoto
zákona provozují činnosti uvedené v § 4 odst. 3, jsou povinny posouzení
požárního nebezpečí podle § 6a odst. 1 předložit ke schválení orgánu státního
požárního dozoru do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle
tohoto zákona.
§ 99 a 100
zrušeny
Závěrečná ustanovení
§ 101
Ministerstvo vydá
a)
prováděcí právní
předpisy k provedení § 6b, § 11 odst. 8, § 15 odst. 2, § 16 odst. 4, § 17 odst.
5, § 24 odst. 2, § 31a, § 65 odst. 8 písm. a), c) a d), § 70 odst. 6, § 72
odst. 7, § 88 odst. 2, § 91 odst. 2 a § 93 odst. 3,
b)
po projednání s
Ministerstvem zdravotnictví prováděcí právní předpis k provedení § 65 odst. 7
písm. b),
c)
po projednání s
Ministerstvem financí a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prováděcí
právní předpis k provedení § 25 odst. 3.
§ 101a
zrušen zákonem č. 237/2000 Sb.
§ 102
zrušen
§ 103
(1) Zrušují se:
1.
zákon č. 18/1958
Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 40 a 41 přílohy C), zákona České národní rady č.
130/1974 Sb., zákona č. 20/1975 Sb. a zákona České národní rady č. 49/1982 Sb.
(pol. 23 přílohy),
2.
§ 18 zákona č.
60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického
pořádku, pokud upravuje skutkové podstaty přestupků proti ochraně před požáry,
3.
vládní nařízení
č. 12/1951 Sb., o náhradě škody příslušníkům hasičstva a jiným osobám v oboru
ochrany před požáry a jinými živelními pohromami,
4.
vyhláška
Ministerstva vnitra č. 248/1951 Ú. l., kterou se upravují podrobnosti o náhradě
škody v oboru ochrany před požáry a jinými živelními pohromami,
5.
vyhláška
Ministerstva vnitra č. 91/1952 Ú. l., kterou se vydává služební a disciplinární
řád pro příslušníky požárních sborů, požárních hlídek a pro příslušníky
velitelství požární ochrany,
6.
vyhláška
ministra vnitra č. 169/1955 Ú. l., o zajištění a organizaci požární ochrany v
závodech, ve znění vyhlášky ministra vnitra č. 119/1958 Ú. l. a vyhlášky
Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 60/1976 Sb.,
7.
vyhláška
Ministerstva vnitra č. 198/1958 Ú. l., o opatřování, rozdělování a zkoušení
věcných prostředků požární ochrany,
8.
vyhláška
Ministerstva vnitra č. 106/1959 Ú. l., o organizaci požární ochrany, ve znění
zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 42
přílohy C),
9.
vyhláška
Ministerstva vnitra č. 70/1960 Sb., o zajištění pohotovosti hasicích zařízení,
10.
vyhláška
Ministerstva školství a kultury a Ministerstva vnitra č. 87/1960 Sb., o
zavedení bezpečného filmu,
11.
vyhláška
Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 60/1976 Sb., kterou se
vydávají zásady školení pracovníků o požární ochraně,
12.
vyhláška
Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 35/1977 Sb., o požární
bezpečnosti při skladování a používání topné nafty, ve znění vyhlášky č.
46/1981 Sb.,
13.
směrnice
Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. j.
PO-2065 ze dne 3. července 1972 o ochraně úrody před požáry, registrované v
částce 14/1972 Sb.
(2) Platnosti
pozbývají
1.
pro příslušníky
směrnice Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. j. PO-2403 ze dne 1. října 1976 o jmenování a povyšování
pracovníků požární ochrany do hodností, registrované v částce 25/1976 Sb.,
2.
předpisy, které
byly ponechány v platnosti podle vyhlášky předsedy vlády č. 129/1967 Sb. a
uvedeny v částce 47/1967 Sb. (část XVIII).
§ 104
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1986.
____________________________________________________________
1a)
§ 17 odst. 2 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických
požadavcích na výstavbu.
1b)
§ 2 odst. 8 písm. b) až e) zákona č. 157/1998 Sb., o chemických
látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů.
1c)
§ 3 písm. a) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1d)
§ 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1e)
§ 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1f)
§ 3 písm. f) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1g)
§ 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1h)
§ 2 písm. b) vyhlášky č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné
technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností
pohybu a orientace.
1i)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o
změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
1j)
Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České
republiky a o změně některých zákonů.
1k)
Například zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů
(lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před
znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
1l)
Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v
elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.
1m)
§ 46 písm. g) a i) zákona č. 289/1995 Sb.
1n)
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
1o)
Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1p)
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších
předpisů.
2a)
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
2b)
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
3)
§ 55 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních
škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
3a)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
některých zákonů.
3b)
§ 17 odst. 1 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí
zákoník práce a některé další zákony.
3c)
§ 32 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně.
3d)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3e)
§ 18 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se
provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
3f)
§ 3 písm. i) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
3g)
§ 3 písm. j) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
4a)
§ 124 zákoníku práce.
4b)
Vyhláška č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární
techniky.
4c)
§ 12 vyhlášky č. 21/1996 Sb.
4d)
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
4e)
§ 49 a 50 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
4f)
§ 20 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru
České republiky a o změně některých zákonů.
5)
Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné
energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5a)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých
zákonů (krizový zákon).
6a)
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
7)
Například vyhláška č. 80/1971 Sb., o Smlouvě mezi Československou
socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právních vztazích na
československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v
hraničních otázkách.
7a)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
7b)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
8)
Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
9)
§ 190 až 203, § 260 zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další
zákony.
10)
Zákon č.
148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů.
Příloha k
zákonu č. 133/1985 Sb.
KATEGORIE JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY
A ZÁKLADNÍ TABULKA PLOŠNÉHO POKRYTÍ
Kategorie jednotek požární ochrany
Pro účely plošného pokrytí se jednotky požární ochrany dělí na jednotky
a)
s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele
1. JPO I-
jednotka
hasičského záchranného sboru s územní působností zpravidla do 20 minut jízdy z
místa dislokace,
2. JPO II-
jednotka sboru
dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu jako svoje hlavní
nebo vedlejší povolání, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa
dislokace,
3. JPO III-
jednotka sboru
dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární
ochrany dobrovolně, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa
dislokace,
b)
s místní působností zasahující na území svého zřizovatele
1. JPO IV-
jednotka
hasičského záchranného sboru podniku,
2. JPO V-
jednotka sboru
dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární
ochrany dobrovolně,
3. JPO VI-
jednotka sboru
dobrovolných hasičů podniku.
V dohodě se zřizovatelem mohou být tyto jednotky využívány k
zásahům i mimo svůj územní obvod.
Základní tabulka plošného pokrytí |
||
Stupeň nebezpečí území obce |
Počet jednotek PO a doba jejich dojezdu |
|
I |
A |
2 JPO do 7 min
a další 1 JPO do 10 min |
B |
1 JPO do 7 min
a další 2 JPO do 10 min |
|
II |
A |
2 JPO do 10 min
a další 1 JPO do 15 min |
B |
1 JPO do 10 min
a další 2 JPO do 15 min |
|
III |
A |
2 JPO do 15 min
a další 1 JPO do 20 min |
B |
1 JPO do 15 min
a další 2 JPO do 20 min |
|
IV |
A |
1 JPO do 20 min
a další 1 JPO do 25 min |
Poznámka:
1 JPO - jedna jednotka PO; 2 JPO - dvě jednotky PO; min - minut.
Síly a prostředky požadované základní tabulkou plošného pokrytí jsou
a)
pro první
jednotku požární ochrany, která se dostaví na místo zásahu, minimálně družstvo
ve zmenšeném početním stavu nebo družstvo s cisternovou automobilovou
stříkačkou;
Poznámka:
U obcí nebo objektů zařazených do stupně nebezpečí území obce III A, III B nebo
IV, může být první jednotkou požární ochrany jednotka, která nemá cisternovou
automobilovou stříkačku, ale je vybavena alespoň přívěsnou nebo přenosnou
požární stříkačkou o výkonu 800 l/min a vyšším, tažným nebo dopravním
automobilem, pokud v místě zásahu je možné použít zdroj požární vody, a za
podmínky, že druhá a další jednotka požární ochrany cisternovou automobilovou
stříkačku má.
b)
pro druhou a
další jednotku požární ochrany, která se dostaví na místo zásahu, minimálně
družstvo ve zmenšeném početním stavu nebo družstvo s cisternovou automobilovou
stříkačkou a další technika podle složitosti zdolávání požáru.
Poznámka:
U všech obcí nebo objektů, s výjimkou objektů zařazených do stupně nebezpečí
území obce I A, I B, může být druhou nebo další jednotkou požární ochrany také
jednotka, která nemá cisternovou automobilovou stříkačku, ale je vybavena
alespoň přívěsnou nebo přenosnou požární stříkačkou o výkonu 800 l/min a
vyšším, tažným nebo dopravním automobilem, pokud v místě zásahu je možné použít
zdroj požární vody.
Čl. II zákona č. 203/1994 Sb. zní:
Čl. II
1. Správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany okresních úřadů,
správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany hlavního města
Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně zřízené podle dosavadních předpisů se
považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za hasičské záchranné sbory okresů
a těchto měst podle tohoto zákona.
2. Závodní požární útvary se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za
jednotky hasičských záchranných sborů podniků podle tohoto zákona.
3. Dobrovolné veřejné požární sbory a dobrovolné závodní požární sbory se
považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za jednotky sborů dobrovolných
hasičů obcí a jednotky sborů dobrovolných hasičů podniků podle tohoto zákona.
4. Příslušníci správ a útvarů Sboru požární ochrany okresních úřadů a
příslušníci správ a útvarů Sboru požární ochrany hlavního města Prahy a měst
Brna, Ostravy a Plzně se považují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona za příslušníky
a zaměstnance hasičských záchranných sborů okresů a těchto měst. Složení slibu
u příslušníků zabezpečí vrchní požární rada České republiky a ředitelé
hasičských záchranných sborů okresů nejpozději do jednoho měsíce po nástupu
příslušníků do práce po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které ke dni účinnosti tohoto
zákona provozují činnosti nebo jsou vlastníky objektů se zvýšeným požárním
nebezpečím, jsou povinny zabezpečit posouzení požárního nebezpečí (§ 6 odst. 1)
do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Poznámka
zpracovatele:
V § 17 odst. 3 písm. b) je odkaz na poznámku č. 11). Poznámka 11)
se týkala hlavního města Prahy a byla zrušena zákonem č. 237/2000 Sb. Zřejmě
správně by tam měl být odkaz na poznámku 1l).
Část sto sedmnáct až sto devatenáct zákona č. 320/2002 Sb.
ČÁST STO SEDMNÁCTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Čl. CXVII
1. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zrušují okresní úřady.
2. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky
zařazených k výkonu práce v okresních úřadech (dále jen "zaměstnanec
okresního úřadu") přecházejí z České republiky na územní samosprávné celky
v případech, kdy činnosti zaměstnance okresního úřadu stanovené tímto nebo
zvláštním zákonem přecházejí do působnosti územních samosprávných celků.
3. Okresní úřad se dohodne se zaměstnancem okresního úřadu, příslušným územním
samosprávným celkem nebo správním úřadem, na který územní samosprávný celek
jeho práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přejdou.
4. Okresní úřad na základě dohody podle bodu 3 provede delimitaci příslušných
zaměstnanců okresních úřadů na určené územní samosprávné celky nebo správní
úřady. Takto provedená delimitace je závazná.
5. V případě, že podle bodu 3 nedojde k dohodě nejpozději do 1. 9. 2002,
stanoví počty a pravidla delimitace zaměstnanců na příslušné územní samosprávné
celky nebo správní úřady na návrh přednosty okresního úřadu a s doporučením
ředitele krajského úřadu Ministerstvo vnitra.
6. Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnance okresního
úřadu v případech, kdy činnosti zaměstnance okresního úřadu stanovené tímto
zákonem nepřecházejí podle bodu 2 na územní samosprávné celky, přechází z
okresního úřadu na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, není-li
upraveno zvláštním předpisem jinak. Tito zaměstnanci zabezpečí realizaci úkolů
souvisejících s ukončením činnosti okresních úřadů po 1. lednu 2003.
7. Nároky zaměstnanců okresních úřadů z pracovněprávních vztahů, které nepřešly
na příslušné územní samosprávné celky podle bodu 2, jakož i nároky České
republiky z pracovněprávních vztahů vůči zaměstnancům okresních úřadů
uspokojuje a uplatňuje jménem státu Ministerstvo financí.
8. Ustanovení § 102 odst. 2 písm. j) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní
zřízení), a § 59 odst. 1 písm. b) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské
zřízení), o stanovení počtu zaměstnanců územních samosprávných celků se na
případy podle bodu 2 nepoužijí.
9. Na postup podle bodů 2 a 3 se ustanovení § 251d zákoníku práce nepoužije.
10. Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců okresních
úřadů, jejichž místem výkonu zaměstnání jsou státní okresní archivy, přechází z
okresních úřadů na státní oblastní archivy podle začlenění státních okresních
archivů do jednotlivých státních oblastních archivů.
11. Movité věci ve vlastnictví České republiky, se kterými byly příslušné
hospodařit okresní úřady a které jsou potřebné k výkonu činností přecházejících
podle tohoto zákona do působnosti územních samosprávných celků a jsou používány
zaměstnanci okresního úřadu, na něž se vztahuje bod 2, přecházejí s výjimkou
věcí uvedených v bodu 12 dnem 1. 1. 2003 z vlastnictví České republiky do vlastnictví
toho územního samosprávného celku, na který přecházejí práva a povinnosti z
pracovněprávních vztahů zaměstnanců okresního úřadu.
12. Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, se kterým byly příslušné
hospodařit okresní úřady ke dni svého zrušení a který je tvořen informačním
systémem poskytnutým Ministerstvem práce a sociálních věcí pro rozhodování o
dávkách státní sociální podpory a jejich výplatě a sestávajícím z aplikačního a
licenčního softwarového vybavení a hardwarových a komunikačních zařízení,
přechází na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Současně se Ministerstvo
práce a sociálních věcí stane příslušným hospodařit s právy České republiky
souvisejícími s tímto majetkem a započne plnit úkoly spojené s odpovědností za
závazky České republiky související s tímto majetkem.
13. Pracoviště státní sociální podpory zřízená okresními úřady před 1. lednem
2003 se stávají pracovišti územních samosprávných celků, na které podle tohoto
zákona přecházejí činnosti na úseku státní sociální podpory. Územní samosprávné
celky mohou tato pracoviště po 31. prosinci 2002 zrušit jen se souhlasem
Ministerstva práce a sociálních věcí.
14. Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, včetně práv, se kterými
byly příslušné hospodařit okresní úřady a na které se nevztahují body 11, 12 a
15, přechází dnem 1. 1. 2003 na Úřad pro zastupování státu ve věcech
majetkových, není-li upraveno tímto zákonem nebo zvláštním předpisem jinak.
Současně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových započne plnit úkoly
spojené s odpovědností za závazky České republiky související s tímto majetkem,
jakož i za další závazky České republiky vzniklé z dosavadní činnosti okresních
úřadů anebo s touto činností související.
15. Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky užívaným státními
okresními archivy včetně práv České republiky souvisejících s tímto majetkem,
se kterým byly dosud příslušné hospodařit okresní úřady, přechází na státní
oblastní archivy v rozsahu, který je dán začleněním jednotlivých státních
okresních archivů do příslušných státních oblastních archivů podle zvláštního
zákona. Současně státní oblastní archivy započnou v uvedeném rozsahu plnit
úkoly spojené s odpovědností za závazky České republiky související s tímto
majetkem.
16. Okresní hygienické stanice, městské hygienické stanice v hlavním městě
Praze, v městech Plzni a Brně a krajské hygienické stanice včetně Hygienické
stanice hlavního města Prahy dnem 1. ledna 2003 zanikají. K tomuto datu
zanikají i funkce okresních, městských a krajských hygieniků a funkce hygienika
hlavního města Prahy.
17. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příslušnost k hospodaření s majetkem
České republiky, se kterým ke dni 31. prosince 2002 hospodařily okresní a
krajské hygienické stanice (Hygienická stanice hlavního města Prahy) a který je
potřebný k plnění úkolů v rámci působnosti správního úřadu uvedeného v
písmenech a) až n), a veškerá práva a závazky, včetně práv a povinností z
pracovněprávních vztahů technickohospodářských zaměstnanců, potřebných ke
správě a údržbě tohoto majetku a plnění funkcí zaměstnavatele správním úřadem
uvedeným v písmenech a) až n) a zaměstnanců vykonávajících státní zdravotní
dozor, které měla ke dni 31. prosince 2002:
a)
Hygienická
stanice hlavního města Prahy, přecházejí na Hygienickou stanici hlavního města
Prahy se sídlem v Praze,
b)
Krajská
hygienická stanice se sídlem v Praze a okresní hygienické stanice se sídlem v
Benešově, Berouně, Kladně, Kolíně, Kutné Hoře, Mělníku, Mladé Boleslavi,
Nymburku, Příbrami a Rakovníku, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici
Středočeského kraje se sídlem v Praze,
c)
Krajská
hygienická stanice se sídlem v Českých Budějovicích a okresní hygienické
stanice se sídlem v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci,
Písku, Prachaticích, Strakonicích a Táboře, přecházejí na Krajskou hygienickou
stanici Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích,
d)
Krajská
hygienická stanice se sídlem v Plzni a okresní hygienické stanice se sídlem v
Domažlicích, Klatovech, Plzni, Rokycanech a Tachově, přecházejí na Krajskou
hygienickou stanici Plzeňského kraje se sídlem v Plzni,
e)
Krajská
hygienická stanice se sídlem v Karlových Varech a okresní hygienické stanice se
sídlem v Chebu a Sokolově, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Karlovarského
kraje se sídlem v Karlových Varech,
f)
Krajská
hygienická stanice se sídlem v Ústí nad Labem a okresní hygienické stanice se
sídlem v Ústí nad Labem, Děčíně, Chomutově, Litoměřicích, Lounech, Mostě a
Teplicích, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Ústeckého kraje se sídlem
v Ústí nad Labem,
g)
Krajská
hygienická stanice se sídlem v Liberci a okresní hygienické stanice se sídlem v
České Lípě, Jablonci nad Nisou a Semilech, přecházejí
na Krajskou hygienickou stanici Libereckého kraje se sídlem v Liberci,
h)
Krajská
hygienická stanice se sídlem v Hradci Králové a okresní hygienické stanice se
sídlem v Hradci Králové, Jičíně, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou a Trutnově,
přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Královéhradeckého kraje se sídlem v
Hradci Králové,
i)
Krajská
hygienická stanice se sídlem v Pardubicích a okresní hygienické stanice se
sídlem v Chrudimi, Svitavách a Ústí nad Orlicí, přecházejí na Krajskou
hygienickou stanici Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích,
j)
Krajská
hygienická stanice se sídlem v Jihlavě a okresní hygienické stanice se sídlem v
Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Třebíči a Žďáru nad Sázavou, přecházejí na
Krajskou hygienickou stanici kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě,
k)
Krajská
hygienická stanice se sídlem v Brně a okresní hygienické stanice se sídlem v
Brně, Blansku, Břeclavi, Hodoníně, Vyškově a Znojmě, přecházejí na Krajskou
hygienickou stanici Jihomoravského kraje se sídlem v Brně,
l)
Krajská
hygienická stanice se sídlem v Olomouci a okresní hygienické stanice se sídlem
v Jeseníku, Prostějově, Přerově a Šumperku, přecházejí na Krajskou hygienickou
stanici Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci,
m)
Krajská
hygienická stanice se sídlem v Ostravě a okresní hygienické stanice se sídlem v
Bruntále, Frýdku-Místku, Karviné, Novém Jičíně a Opavě, přecházejí na Krajskou
hygienickou stanici Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě,
n)
Krajská
hygienická stanice se sídlem ve Zlíně a okresní hygienické stanice se sídlem v
Kroměříži, Uherském Hradišti a Vsetíně, přecházejí na Krajskou hygienickou
stanici Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně.
18. Dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona příslušnost k hospodaření s majetkem České republiky,
se kterým ke dni 31. prosince 2002 hospodařily Okresní hygienická stanice pro
okres Praha-východ se sídlem v Praze a Okresní hygienická stanice pro okres
Praha-západ se sídlem v Praze, a veškerá práva a závazky, včetně práv a
povinností z pracovněprávních vztahů, které měla ke dni 31. prosince 2002
Okresní hygienická stanice pro okres Praha-východ a Okresní hygienická stanice
pro okres Praha-západ, přecházejí na Ministerstvo zdravotnictví.
19. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příslušnost k hospodaření s majetkem
České republiky neuvedeným v bodech 16 a 17, se kterými ke dni 31. prosince
2002 hospodařily okresní a krajské hygienické stanice (Hygienická stanice
hlavního města Prahy), a veškerá práva a závazky včetně práv a povinností z
pracovněprávních vztahů ostatních zaměstnanců, neuvedených v bodech 16 a 17,
které měla ke dni 31. prosince 2002:
a)
Hygienická
stanice hlavního města Prahy, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Praze,
b)
Krajská
hygienická stanice se sídlem v Praze, okresní hygienické stanice se sídlem v
Benešově, Berouně, Kladně, Kolíně, Kutné Hoře, Mělníku, Mladé Boleslavi,
Nymburku, Příbrami a Rakovníku, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v
Kolíně,
c)
Krajská
hygienická stanice se sídlem v Českých Budějovicích a okresní hygienické
stanice se sídlem v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci,
Písku, Prachaticích, Strakonicích a Táboře, přecházejí na zdravotní ústav se
sídlem v Českých Budějovicích,
d)
Krajská
hygienická stanice se sídlem v Plzni, městská hygienická stanice se sídlem v
Plzni a okresní hygienické stanice se sídlem v Domažlicích, Klatovech, Plzni,
Rokycanech a Tachově, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Plzni,
e)
Krajská
hygienická stanice se sídlem v Karlových Varech a okresní hygienické stanice se
sídlem v Chebu, Karlových Varech a Sokolově, přecházejí na zdravotní ústav se
sídlem v Karlových Varech,
f)
Krajská
hygienická stanice se sídlem v Ústí nad Labem a okresní hygienické stanice se
sídlem v Ústí nad Labem, Děčíně, Chomutově, Litoměřicích, Lounech, Mostě a
Teplicích, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem,
g)
Krajská
hygienická stanice se sídlem v Liberci a okresní hygienické stanice se sídlem v
České Lípě, Jablonci nad Nisou, Liberci a Semilech,
přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Liberci,
h)
Krajská hygienická
stanice se sídlem v Hradci Králové a okresní hygienické stanice se sídlem v
Hradci Králové, Jičíně, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou a Trutnově, přecházejí na
zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové,
i)
Krajská
hygienická stanice se sídlem v Pardubicích a okresní hygienické stanice se
sídlem v Chrudimi, Svitavách a Ústí nad Orlicí, přecházejí na zdravotní ústav
se sídlem v Pardubicích,
j)
Krajská
hygienická stanice se sídlem v Jihlavě a okresní hygienické stanice se sídlem v
Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Třebíči a Žďáru nad Sázavou, přecházejí na
zdravotní ústav se sídlem v Jihlavě,
k)
Krajská
hygienická stanice se sídlem v Brně, Městská hygienická stanice se sídlem v
Brně a okresní hygienické stanice se sídlem v Brně, Blansku, Břeclavi,
Hodoníně, Vyškově a Znojmě, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Brně,
l)
Krajská
hygienická stanice se sídlem v Olomouci a okresní hygienické stanice se sídlem
v Jeseníku, Prostějově, Přerově a Šumperku, přecházejí na zdravotní ústav se
sídlem v Olomouci,
m)
Krajská
hygienická stanice se sídlem v Ostravě a okresní hygienické stanice se sídlem v
Bruntále, Frýdku-Místku, Karviné, Novém Jičíně a Opavě, přecházejí na zdravotní
ústav se sídlem v Ostravě,
n)
Krajská
hygienická stanice se sídlem ve Zlíně a okresní hygienické stanice se sídlem v
Kroměříži, Uherském Hradišti a Vsetíně, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem
ve Zlíně.
20. Pokud jde o
majetek České republiky, který užívaly ke dni 31. prosince 2002 městské
hygienické stanice se sídlem v hlavním městě Praze, v Plzni a v Brně, mění se
příslušnost hospodaření s ním takto:
a)
jde-li o majetek potřebný k plnění úkolů v rámci působnosti
správního úřadu uvedeného v bodech 1 až 3 užívaný ke dni 31. prosince 2002:
1.
Městskou
hygienickou stanicí se sídlem v hlavním městě Praze, přísluší dnem účinnosti
tohoto zákona hospodaření s ním Hygienické stanici hlavního města Prahy se
sídlem v Praze,
2.
Městskou
hygienickou stanicí se sídlem v Plzni, přísluší dnem účinnosti tohoto zákona
hospodaření s ním Krajské hygienické stanici Plzeňského kraje se sídlem v
Plzni,
3.
Městskou
hygienickou stanicí se sídlem v Brně, přísluší dnem účinnosti tohoto zákona
hospodaření s ním Krajské hygienické stanici Jihomoravského kraje se sídlem v
Brně;
b)
jde-li o majetek neuvedený v písmenu a) užívaný ke dni 31.
prosince 2002:
1.
Městskou
hygienickou stanicí se sídlem v hlavním městě Praze, přísluší hospodaření s ním
zdravotnímu ústavu se sídlem v Praze,
2.
Městskou
hygienickou stanicí se sídlem v Plzni, přísluší hospodaření s ním zdravotnímu
ústavu se sídlem v Plzni,
3.
Městskou
hygienickou stanicí se sídlem v Brně, přísluší hospodaření s ním zdravotnímu
ústavu se sídlem v Brně;
c)
dnem účinnosti tohoto zákona práva a povinnosti z pracovněprávních
vztahů technicko-hospodářských zaměstnanců potřebných ke správě a údržbě tohoto
majetku a plnění funkcí zaměstnavatele správním úřadem uvedeným v písmenu a)
bodech 1 až 3 a zaměstnanců vykonávajících státní zdravotní dozor, které měla k
tomuto dni:
1.
Městská
hygienická stanice hlavního města Prahy, přecházejí na Hygienickou stanici
hlavního města Prahy se sídlem v Praze,
2.
Městská
hygienická stanice se sídlem v Plzni, přecházejí na Krajskou hygienickou
stanici Plzeňského kraje se sídlem v Plzni,
3.
Městská
hygienická stanice se sídlem v Brně, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici
Jihomoravského kraje se sídlem v Brně;
d)
dnem účinnosti tohoto zákona práva a povinnosti z pracovněprávních
vztahů zaměstnanců neuvedených v písmenu c), které měla k tomuto dni:
1.
Městská
hygienická stanice hlavního města Prahy, přecházejí na zdravotní ústav se
sídlem v Praze,
2.
Městská
hygienická stanice se sídlem v Plzni, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v
Plzni,
3.
Městská
hygienická stanice se sídlem v Brně, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v
Brně.
21. Věci, které
jsou majetkem České republiky, práva České republiky a jiné majetkové hodnoty,
jakož i závazky České republiky uvedené v bodech 17 až 20 nepřecházejí ve
smyslu zvláštního zákona z majetku České republiky do vlastnictví krajů ani
obcí.
22. Poměrná část prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb vedených
okresními úřady pro pracovníky okresních úřadů zařazené do předškolních
zařízení, škol a školských zařízení přechází dnem 1. ledna 2003 na tyto
předškolní zařízení, školy a školská zařízení zřízené jako příspěvkové
organizace.1)
_____________________________
1)
§ 24 odst. 4 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě
ve školství, ve znění zákona č. 284/2002 Sb.
ČÁST STO OSMNÁCTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Čl. CXVIII
1. Správní řízení zahájená okresním úřadem a pověřeným obecním úřadem přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a před tímto dnem pravomocně neskončená
dokončí orgány územních samosprávných celků podle toho, na které územní
samosprávné celky působnosti okresních úřadů a pověřených obecních úřadů podle
tohoto zákona přešly.
2. Lhůty pro vydání správních rozhodnutí se orgánům uvedeným v bodě 1
prodlužují o 30 dnů.
3. Výkon rozhodnutí zahájený okresním úřadem nebo výkon rozhodnutí, který bude
možné zahájit až po nabytí účinnosti tohoto zákona, provedou územní samosprávné
celky podle toho, na které územní samosprávné celky působnosti okresních úřadů
podle tohoto zákona přešly. Výnosy z takto provedených výkonů rozhodnutí jsou
příjmem územních samosprávných celků, které výkon rozhodnutí provedly.
4. V řízeních o odvolání proti rozhodnutím okresních a městských hygieniků,
která ke dni účinnosti tohoto zákona nebyla ukončena krajskými hygieniky
(hygienikem hlavního města Prahy), pokračuje příslušná krajská hygienická
stanice (Hygienická stanice hlavního města Prahy), v řízeních o odvolání proti
rozhodnutí krajských hygieniků (hygienika hlavního města Prahy), která ke dni
účinnosti tohoto zákona nebyla ukončena, pokračuje Ministerstvo zdravotnictví.
5. V řízeních, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebyla ukončena
okresními a městskými hygieniky a krajskými hygieniky (hygienikem hlavního
města Prahy), s výjimkou řízení podle bodu 4, pokračují místně příslušné
krajské hygienické stanice (Hygienická stanice hlavního města Prahy).
6. Okresní úřady provedou skartační řízení u všech písemností, jimž ke dni 31.
prosince 2002 projde skartační lhůta.
7. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností v sídlech dosavadních okresních
úřadů a obecní úřady obcí s rozšířenou působností Černošice,
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Nýřany, Přeštice a Šlapanice převezmou do své péče spisovny okresních úřadů.
8. Pověřené obecní úřady provedou spisovou rozluku u agend, které budou od 1.
ledna 2003 vykonávat obecní úřady obcí s rozšířenou působností.
9. Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou postupy při provádění spisové rozluky
v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů a náležitosti spisové
evidence při provádění spisové rozluky.
ČÁST STO DEVATENÁCTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Čl. CXIX
1. Pokud zvláštní zákon stanoví působnost okresního úřadu nebo okresního
národního výboru a tato působnost nebyla tímto nebo zvláštním zákonem převedena
na územní samosprávné celky, vykonává tuto působnost obecní úřad obce s
rozšířenou působností jako výkon přenesené působnosti.
2. Pokud okresní úřad vykonával činnosti, které mu nebyly stanoveny obecně
závazným právním předpisem, přechází tyto činnosti na obecní úřad obce s
rozšířenou působností jako výkon přenesené působnosti.
3. Pokud zvláštní zákon stanoví působnost orgánu, který zanikl, a nejedná se o
případy uvedené v bodě 1, a tato působnost nebyla přenesena na jiný orgán, je
věcně příslušný ústřední správní úřad, do jehož působnosti rozhodovaná věc
náleží, popřípadě ústřední správní úřad, jehož obor působnosti je rozhodované
věci nejbližší.